Přežije ručně kreslená botanická ilustrace v éře digitálních fotoaparátů a počítačů? Moje odpověď nebude radikální „ano“ nebo „ne“, spíš šalamounské „jak se to vezme“. Myslím, že přetrvá – ovšem v jiné podobě než dosud.
Hvězdná minulost…
Botanická ilustrace dosáhla dokonalosti už někdy v 19. století. A to jak uměleckou hodnotou, tak vědeckou přesností. Nejsem expert na dějiny umění ani vědy, ale přece jen občas prohlížím staré knihy a grafiky. Troufám si proto tvrdit, že se příliš nepletu.
Nástup fotografie ilustrátorskou branži ze začátku moc neohrožoval. Černobílé snímky se k zobrazování pestrobarevného světa rostlin příliš nehodily. A pozdější uplatnění barevné fotografie zase brzdily technické možnosti její knižní reprodukce. Ještě v mých dětských knihách o přírodě ze začátku 80. let jasně vítězily ilustrace. Byly přetištěny kvalitně, zatímco fotografie vypadaly ve srovnání s dnešním standardem příšerně.
Dnes jsou ale tiskové technologie na takové úrovni, že vynikající fotografie najdete v každém letáku z Hornbachu nebo Tesca. A co teprve v luxusních knihách na křídovém papíře! Vůbec už nemluvím o internetu, kde problémy s kvalitou reprodukce pochopitelně neexistují. Fotografie se dnes krásou a věrností zobrazení vyrovná ruční ilustraci – mnohdy ji i předčí.
Navíc je zřejmě o dost levnější. Neznám ceny na trhu, ale například v novém Klíči ke květeně České republiky je velmi málo kreseb údajně proto, že nechat pořídit pérovku pro každý rostlinný druh by publikaci extrémně prodražilo. Přitom nejrůznějších fotoatlasů vychází spousta, a to za celkem rozumné peníze.
Botanické ilustrace v některých knihách stále ještě najdete, přinejmenším jako doplněk k fotografiím. Není to ale labutí píseň? Poslední štace kdysi slavného výtvarného odvětví?
… a budoucnost ve hvězdách
Věštění je ošemetná činnost a moc nám zde nepomohou ani analogie z minulosti. Někdy nová technologie tu původní zlikvidovala, jindy ne. Tiskařský lis znamenal konec ručně psaných knih. Naopak fotografie je na světě přes 150 let a malířství kvůli ní nezaniklo – „jenom“ se podstatně změnilo.
V případě botanické ilustrace bych se přikláněl ke druhé z těchto možností. Klasická ilustrace – věrný portrét konkrétní rostliny – se zřejmě stane okrajovou záležitostí. Z běžných knih pro širší okruh čtenářů ji definitivně vytlačí fotografie. Snad přežije v publikacích, které budou prodávány jako exkluzivní: výjimečné právě tím, že v nich budou místo obyčejných fotek díla předního umělce. Dokážu si představit i speciální projekty. Například: líbí se vám naše chráněná krajinná oblast? Kupte si na památku unikátní grafický list s vyobrazením naší nejvzácnější orchideje! Nebo aspoň pohled se stejným motivem.
Podobnými zakázkami se bohužel moc ilustrátorů neuživí. Naštěstí mají milovníci rostlin s výtvarným nadáním také jiné příležitosti. První strategie je kreslit věci, které nejdou fotografovat, nebo vypadají na snímcích málo atraktivně. Rekonstrukce fosilní květeny, mikroskopické struktury v buňkách, biologické molekuly, „virtuální procházky“ třeba vnitřkem listu… Určitě vás napadnou ještě další možnosti. Tento trend je jasně vidět v astronomii. Kosmická agentura NASA zásobuje svět záplavou obrázků. Když nemůže něco vyfotografovat (černou díru, planetu mimo sluneční soustavu a podobně), zadá vizualizaci výtvarníkům. Výsledky jejich práce přitom bývají stejně úchvatné jako reálné snímky z vesmíru.
Je dost pravděpodobné, že většina tvůrců přejde časem od štětců a barev k počítačům. Na podstatě tvorby se tím ale nic nezmění. Důležitý je člověk, jeho talent a představivost – ne prostředky, které používá. I hypermoderní trojrozměrné počítačové zobrazení rostliny je tedy botanickou ilustrací.
Druhou šanci nabízí komiks. Některé komiksy totiž nechtějí bavit, ale vzdělávat. Příklady se najdou i u nás. V 80. letech třeba vycházely v časopise ABC kreslené seriály o Darwinovi a o slavných českých botanicích. Za komiks můžete dokonce dostat cenu americké National Science Foundation. Loni ji získali neurobiolog D. Godwin a kreslíř J. Cham za plakát popisující vývoj lidského mozku. Vynikajících příběhů o rostlinách a jejich výzkumu je spousta, stačí je převést do obrázků!
Fotografie rostlin jsou nádherné. Jenom by byla škoda, kdyby nadobro vytlačily botanickou ilustraci. Přeji jí, aby nevyhynula a našla si novou ekologickou niku, kde bude úspěšně růst a krásně kvést.
Poznámka redakce:
Jan Kolář je botanikem působícím v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.