Při hledání botanické zahrady v centru belgického hlavního města můžete snadno klopýtnout o menší nesrovnalost: jihovýchodně od centra města, v obci Auderghem, se nachází Jardin botanique expérimental Jean Massart / Parktuin Jean Massart, která patří vlámské Svobodné univerzitě (Vrije Universiteit Brussel), ovšem zahradu tu má i Katolická univerzita (Université catholique de Louvain) – ta se zase jmenuje Jardin des plantes médicinales Paul Moens / Tuin van geneeskrachtige planten Paul Moens a leží až na severovýchodní hranici Bruselu v části Woluwe-Saint-Lambert. Jenže už jen při letmém pohledu na mapu Bruselu musí snad úplně každého napadnout, že botanická zahrada bude nejspíš i nedaleko od Královského paláce a slavného náměstí Grand-Place přímo v srdci města – jak jinak si totiž vyložit název Le Botanique / Kruidtuin? A ono ne, je to trochu jinak.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Tedy ono „trochu jinak“ je míněno především historicky, botanická zahrada na tomto místě skutečně kdysi byla, avšak teď už není. Byla založena v roce 1826, její projekt vytvořil belgický architekt Tilman-François Suys (1783–1864), rozsáhlá oranžerie tu byla postavena v letech 1829–34 a v roce 1853 přibyl i menší, ale tvarově zajímavý skleník podle projektu Alphonse Balata (1818–95). Architekt Balat je osobností velmi zajímavou, vytvořil mimo jiné i velkolepé královské skleníky v Laekenu.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Po vyhlášení belgické nezávislosti v roce 1831 (pravda, slavné bruselské představení Auberovy opery Němá z Portici, po němž šli diváci rovnou z divadla do ulic bouřlivě demonstrovat za svobodu, proběhlo už v roce 1830) nastaly pro zahradu vcelku neveselé časy – bylo na ni nahlíženo jako na produkt „starých poměrů“, nebyly na ni údajně ani peníze. Ke změně došlo až po roce 1870, kdy se stala majetkem státu a dostala hrdý název Jardin botanique de l’État. Významnou osobností této doby byl Barthélemy Charles Joseph Dumortier (1797–1878), belgický politik a zároveň botanik, od roku 1862 prezident Société Royale de Botanique de Belgique. Právě on se angažoval při koupi této zahrady belgickým státem, chtěl z ní vytvořit významné odborné centrum typu anglického Kew. Byl tehdy zakoupen dokonce rozsáhlý herbář německého botanika Carla Friedricha Philippa von Martia (Herbarium Martii), který se stal základem nových belgických botanických sbírek. Po roce 1870 došlo k modernizaci zahrady, bylo sem zavedeno i elektrické osvětlení, rozmístěny nové sochy, fontány apod. Od začátku 20. století tu vycházel i Bulletin du Jardin botanique de l’État à Bruxelles, zahrada pěstovala řadu druhů rostlin z tehdejšího belgického Konga.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

V centru rušné metropole však nebylo možné zahradu náležitě rozšiřovat, a tak bylo o jejím dalším osudu rozhodnuto v roce 1938. Tehdy byl vybrán pro novou botanickou zahradu pozemek se starým hradem až ve vlámském městě Meise – je to zhruba 15 km severně od centra Bruselu. Sbírky byly postupně převáženy sem, na toto místo byl ze staré bruselské botanické zahrady přestěhován dokonce i Balatův skleník. Ze staré botanické zahrady se stal park, někdejší oranžerie dnes slouží jako kulturní centrum, pořádají se tu koncerty (např. tradiční hudební festival Les Nuits du Botanique), výstavy i další akce. Pod zahradou byl později prokopán velký tunel, který slouží hromadné dopravě, spojuje bruselské jižní nádraží (Midi) se severním (Nord).

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Zahrada Le Botanique je poněkud zvláštní, stylově neobyčejně pestrá. Hlavní parter před oranžerií je pravidelný, dále je střídán živými ploty, ale i volnějšími trvalkovými záhony a keři. Nechybí tu ani vodní plocha, trávníky, dodnes v zahradě najdete i některé staré dřeviny z původních výsadeb. Zaujmou například cedry, statné platany, ale i některé palmy, subtropické juky a šácholany, anebo báječně urostlý kalifornský latnatec – hned je poznat, že bruselské klima má blíže k Londýnu než Praze.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin
Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Nevšední kolorit zahradě dodává ovšem i její nejbližší okolí – je obklíčena bruselskou City (Quartier Nord) s výškovými budovami ryze moderního střihu. Je skutečně velmi svérázné vidět nad pseudobarokními zimostrázovými brodériemi a střiženými špalíry tyčící se mrakodrapy.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Bruselský park Le Botanique určitě za návštěvu stojí, přijďte si po prohlídce starého města odpočinout právě sem, svůj koutek si v této neobvyklé stylové skrumáži určitě najdete. Jen tedy úplně zapomeňte na to, že by to snad byla zahrada botanická. Pokud chcete vidět v okolí belgické metropole opravdovou botanickou zahradu, jeďte do Meise – autobusy, které vás do ní hravě dopraví, stojí jen kousek odtud u severního nádraží. To už ale vlastně nebudete v Bruselu, Meise už leží ve Flandrech.

Brusel, Le Botanique / Kruidtuin

Fotografováno dne 6. 6. 2019.