Syn.: Osmunda lunaria L., Ophioglossum pennatum Lam
Česká jména: vratička měsíční (Dostál 1950, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: vratička mesiačikovitá (Dostál 1950, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Ophioglossaceae (R. Br.) C. Agardh – jazykovité
Rozšíření: Evropa, severozápadní Afrika, Azorské ostrovy, Asie, Severní Amerika, Grónsko, jihovýchod Austrálie, Nový Zéland, u nás roztroušeně po celém území.
Ekologie: Roste na suchých až vlhkých loukách, pastvinách, v kamenitých sutích i světlých lesích, na zásaditých až slabě kyselých půdách.
Popis: Vytrvalá bylina s krátkým podzemním stonkem, který nese sotva 20 cm vysoký list (vzácně až 4), který je dlouze řapíkatý, rozdělený na sterilní a fertilní část – sterilní část (připomíná list) je většinou kratší, jednoduše zpeřená, úkrojky ledvinité, celokrajné nebo vroubkované, v několika párech, fertilní část (připomíná lodyhu) je zpeřeně členěná. Druh je poměrně variabilní ve výšce rostlin i velikosti a členění úkrojků.
Ohrožení a ochrana: I když geografické rozšíření této byliny je značné, skutečné setkání s ní je poměrně vzácným zážitkem. Vratička měsíční je hodnocena jako silně ohrožený druh naší květeny (C2b), zákon ji chrání v kategorii ohrožených druhů (§3). Zákonné ochraně podléhá i v Německu, Polsku a na Ukrajině.
Poznámka: Tato pozoruhodná a nezaměnitelná kapradina byla v minulosti opředena řadou pověstí, mimo jiné byla pokládána za tzv. otevírací bylinu, která si poradila se všemi zámky, její síla údajně dokázala zlomit i koňskou podkovu. Byla také vyhledávaným artiklem černé magie, užívala se i v ranhojičství.
Fotografováno dne 13. 6. 2004 (Slovensko, Malá Fatra) a 15. 8. 2004 (Rakousko, Raxalpe).