Syn.: Besleria inodora Vell., Brunfelsia augusta Gentil, nom. inval., Brunfelsia calycina Benth., Brunfelsia eximia (Seidw. ex T. Moore et Ayers) Bosse, Brunfelsia lindeniana (Planch.) N. E. Br., Brunfelsia pauciflora var. calycina (Benth.) J. A. Schmidt, Franciscea augusta Regel, nom. inval., Franciscea calycina (Benth.) Miers, Franciscea eximia Scheidw. ex T. Moore et Ayres, Franciscea lindeniana Planch., Franciscea macrantha Lem., Franciscea pauciflora Cham. et Schltdl.
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Brazílie (Mata Atlântica), vyskytuje se ve státech Minas Gerais, Rio de Janeiro, São Paulo, Santa Catarina a Paraná.
Ekologie: Roste ve vlhkých tropických lesích pobřežních oblastí, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1500 m, sekundárně se objevuje v okolí lidských sídel a zahrad, bývá vysazován rovněž do veřejné zeleně. Kvete od září do prosince.
Popis: Stálezelený keř dorůstající výšky 1–3(–5) m, s větvemi přímými nebo odstálými a šedohnědou borkou. Listy jsou nahloučeny v horní části větví, jsou střídavé, řapíkaté, podlouhlé, eliptické až podlouhle kopinaté, 6,5–16 cm dlouhé a 2–6,5 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, někdy i tupé nebo vykrojené, lysé, vzácněji na rubu i žláznatě chlupaté, s 5–11 vedlejšími žilkami. Květenství je terminální, vrcholičnaté, 1–11květé; listeny jsou čárkovité, 1–8 mm dlouhé, opadavé; kalich je trubkovitý, 18–32 mm dlouhý, i v době plodu vytrvávající, lysý nebo žláznatý, kališní cípy jsou kopinaté až vejčité, špičaté; koruna je barevně proměnlivá, nejprve rudě nachová, pak bledě levandulově modrá a nakonec bělavá, korunní trubka je 28–36 mm dlouhá, tedy jen 1–2krát delší než kalich, korunní cípy jsou 15–30 mm dlouhé, zaokrouhlené; tyčinky jsou 4, téměř zcela korunou zakryté. Plodem je vejcovitá tobolka, 20–22 mm dlouhá.
Záměny: V kultuře se objevuje řada kultivarů hned několika druhů rodu Brunfelsia, jsou oblíbené pro svou v čase se výrazně proměňující barvu květů – v angličtině si proto vysloužily poněkud holzmannovsky znějící obecné označení „yesterday-today-and-tomorrow“. K těm v kultuře častějším – kromě zde představovaného – patří ještě především druhy Brunfelsia australis a B. grandiflora, které lze poměrně dobře odlišit především podle délky korunní trubky – bývá u nich 2–5krát delší než kalich. Květy druhu Brunfelsia pauciflora navíc nejsou nikdy čistě bílé, vždy mají alespoň lehký levandulový nebo narůžovělý nádech.
Využití: V tropických a subtropických oblastech světa je často pěstovaným okrasným keřem. Pěstuje se i několik kultivarů, což jsou nezřídka staré, v kultuře ustálené klony.
Poznámka: Rod Brunfelsia čítá asi 47 druhů, které se vyskytují v tropech Ameriky. Otto Brunfels (1488–1534), jemuž vděčí rod za jméno, byl německý teolog a lékař, v neposlední řadě také autor pozoruhodného tištěného bylináře (Herbarum vivae eicones).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 5. 9. 2018 (fotografovaná rostlina pochází z kultury – Jihoafrická republika, Mpumalanga, Blyde River Canyon Nature Reserve).