Syn.: Buxus intermedia Hatus., Buxus intermedia Kaneh., Buxus microphylla var. intermedia (Kaneh.) H. L. Li, Buxus microphylla f. pubescens S. S. Ying, Buxus microphylla var. sinica Rehder et E. H. Wilson, Buxus microphylla subsp. sinica (Rehder et E. H. Wilson) Hatus., Buxus microphylla var. tarokoensis S. Y. Lu et K. C. Yang
Čeleď: Buxaceae Dumort. – zimostrázovité

Buxus sinica

Rozšíření: Východoasijský druh, vyskytuje se v severní a střední Číně v provinciích Kan-su, Šen-si, Šan-tung, Ťiang-su, An-chuej, Če-ťiang, Chu-pej, Chu-nan, Fu-ťien, Ťiang-si, Kuej-čou, Čchung-čching, S’-čchuan, Kuang-si a Kuang-tung. Dále přesahuje na Tchaj-wan. V areálu bylo rozlišeno šest variet, lišících se zejména tvarem a velikostí listů a poměrem délky okvětí a pistillodia.

Ekologie: Přirozeným stanovištěm jsou lesy a křoviny na svazích údolí, pobřežní porosty a balvaniny. Lokality leží v nadmořské výšce 600–2600 m.

Buxus sinica

Popis: Stálezelený jednodomý keř nebo malý stromek, dorůstá výšky 1–6 m; větvičky jsou podélně rýhované, šedobílé, letorosty jsou hranaté, pýřité. Listy jsou vstřícné; řapík je 1–2 mm dlouhý; čepel je kopinatá, eliptická, obvejčitá až téměř okrouhlá, (0,5–)0,7–3,5 cm dlouhá a (3,5–)0,5–2 cm široká, kožovitá, na líci tmavozelená, lesklá, lysá, na rubu někdy na střední žilce pýřitá, na bázi zaokrouhlená až klínovitá, celokrajná, na vrcholu zaokrouhlená až uťatá nebo vykrojená, někdy hrotitá. Květenství jsou úžlabní; samčí květy vyrůstají po 10, mají 4 okvětní lístky 2,5–3 mm dlouhé, 4 tyčinky a pistillodium; samičí květy mají 5–6 okvětních lístků asi 3 mm dlouhých, semeník srůstá z 3 plodolistů a má obsrdčitou bliznu. Tobolka je téměř kulovitá, o průměru 6–8(–10) mm, s vytrvalou čnělkou 2–3 mm dlouhou.

Využití: Zejména v Číně, ale i v Severní Americe se pěstuje jako okrasná dřevina; bylo vyšlechtěno více kultivarů.

Buxus sinica
Buxus sinica
Buxus sinica

Fotografováno dne 9. 12. 2018 (Čína, Peking, park na Nefritovém ostrově).