BYSTROPOGON ORIGANIFOLIUS L’Hér.

Syn.: Bystropogon plumosus var. origanifolius (L’Hér.) Christ, Mentha origanifolia (L’Hér.) J. F. Gmel.
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité

Bystropogon origanifolius

Rozšíření: Endemit Kanárských ostrovů, vyskytuje se na všech hlavních ostrovech, kromě Lanzarote a Fuerteventura.

Ekologie: Roste především v borových lesích a v lesních lemech, také v sukulentovém buši, v nadmořské výšce od 150 do 2100 m (na ostrově Tenerife, na La Palma jen do 1400 m, na Gran Canaria do 1200 m). Kvete od června do července.

Popis: Keř, 100–170 cm vysoký, bohatě větvený, větve krátce chlupaté, listy řapíkaté, kopinaté až vejčité, celokrajné nebo na okraji vroubkované, na líci zelené, na rubu bělavé, krátce chlupaté, výrazně aromatické, voní po mentolu. Květenství hustě rozvětvené, kalich většinou trubkovitý, 5cípý, výrazné cípy jsou dlouze brvité, květy drobné, sotva 6 mm dlouhé, 2pyské, bílé nebo narůžovělé. Značně variabilní druh, rozlišuje se několik variet.

Využití: V místní lidové medicíně se používá k léčbě žaludečních potíží, proti kašli, nachlazení a k uvolnění nosních dutin.

Poznámka: Rod Bystropogon se vyskytuje jen na ostrovech Makaronésie, dva druhy rostou na Madeiře (Bystropogon maderensis a Bystropogon punctatus), dalších pět na Kanárských ostrovech (B. canariensis, B. odoratissimus, B. origanifolius, B. plumosus, B. wildpretii).

Bystropogon origanifoliusBystropogon origanifolius
Bystropogon origanifolius

Fotografováno dne 15. 6. 2006 (Španělsko, Kanárské ostrovy, Gran Canaria, Tafira, Jardín Botánico Viera y Clavijo).