Syn.: Callilepis glabra DC., Callilepis hispida DC., Callilepis laureola var. glabra (DC.) Harv., Callilepis laureola var. hispida (DC.) Harv.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Afriky, vyskytuje se ve východních provinciích Jihoafrické republiky (jihovýchod Eastern Cape, KwaZulu-Natal, Free State, Mpumalanga, Gauteng a Limpopo), ve Svazijsku i nejjižnějším Mosambiku.
Ekologie: Roste na travnatých stanovištích, na skalních výchozech a kamenitých svazích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1800 m. Kvete od srpna do listopadu, někdy až do února.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, až 75 cm dlouhou, jednoduchou nebo větvenou, lysou nebo i chlupatou. Dolní listy jsou vstřícné, ostatní střídavé, přisedlé až objímavé, široce kopinaté až vejčité, až 8 cm dlouhé a 3 cm široké, celokrajné nebo drobně pilovité, na vrcholu špičaté, se 3 žilkami. Úbory vyrůstají jednotlivě na konci větví na dlouhých stopkách, dosahují průměru až okolo 7 cm, zákrov je zvonkovitý, zákrovní listeny vyrůstají v několika řadách, jsou kopinaté, nestejné; jazykovité květy jsou samičí, liguly jsou bílé, až 8 mm široké, trubkovité květy jsou oboupohlavné, 5cípé, nachové. Plodem je nažka, asi 5 mm dlouhá, s bílým chmýrem.
Záměny: Dosti podobný druh Callilepis leptophylla, který se vyskytuje rovněž na východě jižní Afriky, má listy podstatně užší, sice až 6 cm dlouhé, ale pouze 0,3 cm široké, jednožilné.
Využití: Rostlina je silně jedovatá, používá se především ve veterinární medicíně, připravuje se z ní i dezinfekční prostředek, občas ji ale využívá i medicína tradiční. Kořeny Afričané zavěšují nad polštář, aby zaháněly zlé sny.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 5. 9. 2018 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Barberton).