Syn.: Calpurnia lasiogyne E. Mey., Calpurnia subdecandra (L’Hér.) Schweick., Calpurnia subdecandra Schweickerdt, Calpurnia sylvatica E. Mey., Podalyria aurea (Aiton) Willd., Robinia subdecandra L’Hér., Sophora aurea Aiton, Virgilia aurea (Aiton) Lam.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Calpurnia aurea
Rozšíření: Dosti rozsáhlý areál zahrnuje jižní a východní Afriku od Súdánu a Eritrey až po Jihoafrickou republiku, západní areálová hranice probíhá Středoafrickou republikou, Kongem a Angolou. Roste také v Jemenu a jižní Indii, ale původnost tamního výskytu není jistá.
Ekologie: Stanovištěm jsou lesní okraje a světliny i řídké lesy, v oblastech s tropickým klimatem a výraznější suchou periodou.
Calpurnia aurea
Popis: Opadavý keř nebo malý stromek, může dorůst výšky 2–15 m; letorosty jsou hustě pýřité. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, 6–24 cm dlouhé, s 5–15 jařmy; lístky jsou podlouhlé až kopinaté, 2,5–5 cm dlouhé, světle zelené, hedvábitě chlupaté nebo olysalé, na bázi klínovité až zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené nebo vykrojené. Květenství jsou nicí hrozny 7–24 cm dlouhé, o 8–30 květech; kalich je zvonkovitý, 6–9 mm dlouhý, zuby jsou asi tak dlouhé jako trubka; koruna je až 1–2,5 cm dlouhá, žlutá; tyčinky jsou volné. Plodem je podlouhlý, 5–12 cm dlouhý a 0,8–1,9 cm široký křídlatý struk; obsahuje až 8 semen.
Poznámka: Do rodu Calpurnia náleží asi 15 druhů rozšířených především v jižní části Afriky. Je příbuzný jerlínům (Sophora).
Calpurnia aurea
Calpurnia aureaCalpurnia aurea
Calpurnia aurea
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).