CAMELLIA JAPONICA L. – kamélie japonská

Syn.: Camellia bonnardii Berl. ex Lem., Camellia florida Salisb., Camellia hayaoi Yanagita ex Kusaka, Camellia hozanensis (Hayata) Hayata, Camellia kaempferia Reboul, Camellia mutabilis Paxton, Camellia planipetala Lem., Camellia sylvestris Berl., Camellia tsubakki Crantz, Kemelia japonica (L.) Raf., Thea camellia Hoffmanns., Thea hozanensis Hayata, Thea japonica (L.) Baill., Thea japonica var. hortensis Makino, Thea japonica var. spontanea Makino, Thea nakaii Hayata
Česká jména: kamelka (Berchtold et Presl 1820, Jungmann 1836), kamellia žapanská (Presl 1846), kamélie (Mareček 1994)
Čeleď: Theaceae D. Don – čajovníkovité

Camellia japonica

Rozšíření: Východoasijský druh s areálem rozkládajícím se ve východočínských provinciích Če-ťiang a Šan-tung, na Tchaj-wanu, také na Korejském poloostrově a na japonských ostrovech Honšú, Šikoku, Kjúšú a na souostroví Rjúkjú. V klimaticky příhodných oblastech světa je pěstován v zahradách a parcích. Bylo popsáno několik vnitrodruhových taxonů, v kultuře se objevuje v řadě kultivarů.

Ekologie: Roste v lesích a křovinaté vegetaci, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2300 m. Kvete od ledna od května.

Camellia japonica

Popis: Stálezelený keř až menší strom dosahující výšky 1,5–6(–11) m. Letorosty jsou šedohnědé až nachově hnědé, lysé. Řapík je 5–10 mm dlouhý, lysý, čepel je eliptická až široce eliptická, 5–10(–12) cm dlouhá a 2–6(–7) cm široká, kožovitá, na bázi klínovitá, po okraji pilovitá, na vrcholu krátce zašpičatělé s tupou špičkou, po obou stranách lysá, na líci sytě zelená, na rubu světle zelená, vedlejších žilek je 6–9 párů. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v párech v úžlabí listů, dosahují 6–10 cm v průměru a jsou oboupohlavné; listenců a kališních lístků je 9, 4 vnější listence a kališní lístky jsou 2–5 mm dlouhé, lysé nebo bělavě hedvábitě chlupaté, vnitřní listence a kališní lístky jsou zelené, na plodu vytrvávající, vejčité až okrouhlé, 10–20 mm dlouhé, hedvábitě chlupaté nebo skoro lysé; korunních lístků je 5–7, jsou obvejčité až široce obvejčité, 30–50 mm dlouhé, červené, u kultivarů mohou být květy i plné, růžové nebo bílé, na vrcholu vykrojené; tyčinky jsou až 35 mm dlouhé, jejich nitky jsou bílé nebo nažloutlé, lysé, čnělka je až 28 mm dlouhá. Plodem je kulovitá tobolka dosahující 25–45 mm v průměru.

Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2015) řadí tuto kamélii z hlediska ohrožení k méně dotčeným druhům (LC). V Červeném seznamu Tchaj-wanu (2012) je klasifikována jako druh zranitelný (VU).

Využití: Kamélie japonská je pěstována jako okrasná dřevina v zahradách a parcích, v chladnějších částech světa (i ve střední Evropě) se v zimním období uchovává ve sklenících.
Z listů se připravuje čaj, ze semen je lisován jedlý olej. Květy nacházejí uplatnění v tradiční medicíně, získává se z nich barvivo; především v 19. století byly používány i jako ceněné ozdoby plesových šatů.

Camellia japonica
Camellia japonica
Camellia japonica
Camellia japonica

Fotografováno ve dnech 2. 4. 2014 (Česko, Čechy, Polabí, kultura – květ kultivaru) a 27. 7. 2019 (Německo, Sasko, Pillnitz).