Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Druh východní Číny, areál se rozprostírá v oblasti od severočínské provincie Chej-lung-ťiang přes Che-pej a An-chuej až po severní S’-čchuan v jižní části země, na západ zasahuje až do Kan-su a Vnitřního Mongolska.
Ekologie: Roste v křovinách na horských svazích a v horských údolích, v nadmořských výškách od 200 až do 2100 m. Kvete od května do června.
Popis: Nižší keř, zhruba 100 cm vysoký, s borkou zelenohnědou až šedohnědou. Listy jsou dlanitě složené ze 4 lístků, řapík je 5–10 mm dlouhý, lístky jsou obvejčité, 10–25 mm dlouhé a 4–12 mm široké, lysé, na vrcholu tupé nebo vykrojené. Květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů, květní stopka je 8–19 mm dlouhá; kalich je trubkovitý, 7–9 mm dlouhý, načervenalý; koruna je žlutá, načervenalá nebo i růžová, 20–25 mm dlouhá, pavéza je podlouhle obvejčitá, na vrcholu vykrojená, křídla jsou podlouhlá, člunek je nehetnatý. Plodem je válcovitý lusk, 3–6 cm dlouhý, na vrcholu špičatý.
Využití: Kořeny tohoto keře jsou v Číně používány v tradiční medicíně.
Poznámka: Celý rod Caragana čítá zhruba 100 druhů, které se vyskytují v mírných oblastech Asie i Evropy. Jen v Číně se vyskytuje na 66 druhů, 32 z nich je zde endemických.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 21. 4. 2016 (Čína, Badaling, okolí Velké čínské zdi).