CARDAMINE ACRIS Griseb. – řeřišnice / žerušnica

Syn.: Cardamine seidlitziana Albov, Cardamine raphanifolia subsp. acris (Griseb.) O. F. Schultz
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité

Cardamine acris

Rozšíření: Pochází z Balkánského poloostrova, kde roste v Černé Hoře, jižním Srbsku, Kosovu, Albánii, Severní Makedonii, Řecku a Bulharsku. V řecké části areálu se někdy ještě rozlišují dva další poddruhy (subsp. pindicola a subsp. vardousiae). Uváděný výskyt v Itálii, Turecku a na Kavkaze se vztahuje k dalším blízce příbuzným druhům.

Ekologie: Provází mokřadní vegetaci podél potoků a na horských prameništích v horském až alpínském stupni. Lokality leží v nadmořské výšce 1100–2650 m.

Cardamine acris

Popis: Vytrvalá bylina s oddenkem a nevětvenou, přímou, (15–)30–80 cm vysokou lodyhou, lysou nebo jen na bázi slabě pýřitou. Přízemní listy jsou v růžici, v mládí alespoň na řapíku hustě chlupaté, lyrovité nebo zpeřené, s 2–4 páry široce eliptických až téměř okrouhlých lístků a mnohem větším koncovým lístkem 1,5–4,5 cm dlouhým; 3–8 lodyžních listů je střídavých, dolní jsou podobné přízemním, horní jsou mnohem menší, nejvyšší trojlaločné až celistvé. Květenství je obvykle hrozen; květní stopky se za plodu prodlužují až na 0,8–2 cm; kališní lístky jsou podlouhlé, 3–4 mm dlouhé, lysé, s blanitým okrajem; korunní lístky jsou nehetnaté, 7–10(–12) mm dlouhé, u nominátního poddruhu téměř vždy světle nebo sytě růžové, u dalších poddruhů často bílé; tyčinek je 6, asi z poloviny délky koruny, prašníky jsou žluté; semeník je dvoupouzdrý, s dvouřadě uspořádanými vajíčky. Plody jsou válcovité, lysé šešule 1,5–4 cm dlouhé; semeny.

Poznámka: Někdy je tento druh spojován s druhem Cardamine raphanifolia, který roste na Pyrenejském poloostrově a je na rozdíl od tohoto diploida polyploidní.

Cardamine acris
Cardamine acris
Cardamine acris

Fotografováno dne 18. 6. 2019 (Severní Makedonie, Šar Planina, Popova Šapka).