Syn.: Chromatolepis acaulis Dulac
Česká jména: karlina, pupava bílá (Huber 1596), pupava bílá (Opiz 1852), pupava bezpňová, řepka zaječí (Sloboda 1852), pupava bílá (Čelakovský 1879, Polívka 1912), pupava bezlodyžná (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Střední a jižní Evropa – od severního Španělska do evropského Ruska, na severu areál zasahuje do Pobaltí, na jihu do severního Řecka. U nás se vyskytuje roztroušeně až hojně skoro na celém území, místy chybí.
Ekologie: Vyskytuje se na sušších výslunných stráních, loukách a pastvinách, na mezích, v lesních lemech i ve světlých lesích. Vykvétá od června do září.
Popis: Vytrvalá bylina s velice krátkou lodyhou, jen 1–3 cm vysokou (vzácně vyšší – do 15 cm), její peřenoklané až peřenosečné listy s 9–13 úkrojky na každé straně jsou uspořádány v přízemní růžici. Květní úbory jsou jednotlivé, 25–60 mm v průměru, vnější vejčité zákrovní listeny se podobají listům, prostřední jsou kopinaté, šupinovité, vnitřní suchomázdřité, lesklé, květy trubkovité, bílé nebo načervenalé. Úbory se za deště zavírají, rozevřeny jsou jen za sucha. Plodem je nažka s chmýrem. Druh je velmi variabilní.
Využití: V minulosti byla pupava pěstována jako léčivá rostlina, kořeny a květní lůžka byly používány i jako zelenina.
Fotografováno od 10. 7. do 19. 9. 2003 (Česko, Hrubý Jeseník, Velká kotlina, Malhostovická pecka a Brno, Hády).