Syn.: Carlina falcata Svent., Carlowizia corymbosa Cass., Carlowizia salicifolia (L. f.) Moench, Carthamus integrifolius hort. ex Webb et Berthel., Carthamus salicifolius L. f.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Makaronéský endemit, roste na Madeiře (včetně sousedních ostrůvků Porto Santo a Islas Desertas) a na Kanárských ostrovech, kde je znám ze všech hlavních ostrovů.
Ekologie: Stanovištěm jsou výslunné skály, především útesy nad pobřežím.
Popis: Keřovitá rostlina vysoká až 1 m; dřevnaté kmínky jsou větvené, bíle plstnaté, s jizvami po opadaných listech. Listy jsou střídavé, nahloučené na koncích větviček, každoročně zasýchající, ale i po odumření často dlouho na rostlině přetrvávající, téměř přisedlé, celistvé, kožovité, kopinaté, 6–10 cm dlouhé a 0,6–1,5 cm široké, na líci zelené a olysalé, na rubu hustě bíle plstnaté, na okraji často ostnité. Květenství je úbor; zákrov má 1,5–3 cm v průměru; vnější zákrovní listeny jsou lupenité, kopinaté až vejčité, rozmanitě velké, odstálé, vnitřní jsou výrazně kratší, blanité, tmavé, ven vyhnuté; plevky jsou přítomny; všechny květy jsou trubkovité, oboupohlavné, krémově bílé. Nažky jsou asi 3 mm dlouhé, s lesklým hnědým péřitým chmýrem.
Poznámka: Rostliny jsou dosti proměnlivé, rozlišují se dva poddruhy. Nominátní Carlina salicifolia subsp. salicifolia má mít listy a zákrovy ostnité, Carlina salicifolia subsp. inermis trny postrádá. Oba typy rostou prakticky v celém areálu, první spíše ve vyšších, druhý spíše v nižších polohách. Není vyloučeno, že jde jen o ekomorfózy.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 12. 9. 2013 (Portugalsko, Madeira, okolí Pico Ruivo).