Syn.: Cedrela adenophylla Mart., nom. inval., Cedrela amara Goebel, nom. inval., Cedrela brachystachya (C. DC.) C. DC., Cedrela brownei Loefl., nom. inval., Cedrela brownii Loefl. ex Kuntze, Cedrela caldasana C. DC., Cedrela cedro Loefl., Cedrela cubensis Bisse, Cedrela glaziovii C. DC., Cedrela guianensis A. Juss., Cedrela hassleri (C. DC.) C. DC., Cedrela huberi Ducke, Cedrela imparipinnata C. DC., Cedrela longipes S. F. Blake, Cedrela mexicana M. Roem., Cedrela mourae C. DC., Cedrela occidentalis C. DC. et Rose, Cedrela odorata Ruiz et Pav., nom. illeg., Cedrela odorata Vell., Cedrela palustris Handro, Cedrela paraguariensis Mart., Cedrela rotunda S. F. Blake, Cedrela sintenisii C. DC., Cedrela velloziana M. Roem., Cedrela whitfordii S. F. Blake, Cedrela yucatana S. F. Blake, Cedrus odorata Mill., Surenus brownei (Loefl.) Kuntze, nom. inval., Surenus glaziovii (C. DC.) Kuntze, Surenus guianensis (A. Juss.) Kuntze, Surenus mexicana (M. Roem.) Kuntze, Surenus paraguariensis (Mart.) Kuntze, Surenus velloziana (M. Roem.) Kuntze
Česká jména: česnekovník (Berchtold et Presl 1820), česnekovník hořký (Presl 1846)
Čeleď: Meliaceae Juss. – zederachovité
Rozšíření: Velký areál se táhne v tropické Americe od jižního Mexika a ostrovů v Karibském moři až do Jižní Ameriky, kde roste ještě ve Francouzské Guyaně, v Bolívii, Brazílii a na jih nejdále zasahuje přirozeně až do Paraguaye a severní Argentiny. Jako kulturní dřevina se pěstuje na mnoha místech v tropech celého světa.
Ekologie: Nejčastěji provází poloopadavé lesy v oblastech monzunového klimatu s výrazným střídáním období sucha a dešťů, méně často i v územích s trvale vlhkým klimatem; preferuje propustné, spíše zásadité půdy. Většinou roste v nížinách a pahorkatinách pod 500 m n. m., řidčeji i v polohách do nadmořské výšky kolem 1200 m. Květy opylují noční motýli.
Popis: Velmi statný poloopadavý jednodomý strom vysoký až 40 m; kmen někdy tvoří kořenové náběhy až 2 m vysoké; borka je tmavě červenohnědá až šedavá, drsná, hluboce brázditá; dřevo je prosyceno šťávami vonícími česnekem. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, 15–50 cm dlouhé, s 5–12 jařmy; lístky jsou vejčité až eliptické, 6–17 cm dlouhé a 3–5 cm široké, na bázi asymetrické, celokrajné, na vrcholu žašpičatělé. Květenství je koncová lata; pětičetné květy jsou jednopohlavné; kalich je nálevkovitý, na bázi srostlý; korunní lístky jsou volné, 6–9 mm dlouhé, střechovitě uspořádané, krémově bílé nebo zelenavé; v samčích květech je 5 tyčinek; gyneceum tvoří 5 srostlých plodolistů se svrchním semeníkem. Plody jsou obvejcovité, až 4,5 cm dlouhé a 2 cm široké dřevnaté tobolky; semena jsou až 3 cm dlouhá, křídlatá.
Využití: Dřevo z tohoto stromu je velmi ceněné, někdy bývá označováno jako španělský nebo mexický cedr. Je růžové až načervenalé a snadno se opracovává, navíc je odolné vůči hmyzu a hnilobě. Proto je oblíbenou surovinou v nábytkářství, ale používá se i na okenní rámy i jako konstrukční materiál má využití ve stavebnictví, vyrábějí se z něj také speciální věci, např. kytary nebo krabice na doutníky. Borka, ale i další části rostliny jsou také využívány v lidovém léčitelství: čaje slouží jako prostředek proti horečce, bronchitidě, žaludečním problémům i epilepsii, borka se přidává do léčivých koupelí.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 25. 2. 2009 (Kostarika, NP Santa Rosa).