Syn.: Centranthus angustifolius M. Bieb., nom. illeg., Centranthus elatus Boiss. et Heldr., Ocymastrum longiflorum Kuntze
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Centranthus longiflorus
Rozšíření: Balkánsko-maloasijský druh: roste v Albánii, Řecku a Bulharsku, dále v Turecku, v Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. Evropské populace jsou oddělovány jako samostatné taxony na úrovni poddruhů – v Albánii a Řecku jako subsp. junceus, v Bulharsku jako subsp. kellereri; představené rostliny odpovídají nominátní subsp. longiflorus.
Ekologie: Provází sutě a kamenité svahy, vystupuje až do nadmořské výšky 2300 m.
Centranthus longiflorus
Popis: Vytrvalá bylina s oddenkem; lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, 70–200 cm vysoké, lysé, sivé. Listy jsou vstřícné, čárkovité až úzce kopinaté, 4–10 cm dlouhé a 0,5–3 cm široké, na vrcholu tupé. Květenství je vrcholičnatá lata; květy jsou 5četné, souměrné; kalich je přeměněný na čárkovité úkrojky, za plodu zveličené (chmýr); koruna je řepicovitá, růžová, s trubkou 12–18 mm dlouhou, na bázi s ostruhou (6–)8–10 mm dlouhou; tyčinka je jediná; semeník je spodní, s jediným fertilním a 2 sterilními pouzdry. Plodem je nažka.
Centranthus longiflorus
Centranthus longiflorus
Fotografovala Eva Rencová, dne 3. 6. 2013 (Turecko, údolí řeky Çoruh u města İspir).