Syn.: Cephalanthus acuminatus Raf., Cephalanthus angustifolius Dippel, Cephalanthus berlandieri Wernham, Cephalanthus oppositifolius Moench
Česká jména: hlavoš severný (Presl 1846), cefalantus západní (Mareček 1994)
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Rozšíření: Severoamerický druh, jehož poměrně rozsáhlý areál se rozkládá v širokém pásu táhnoucím se od jihovýchodní Kanady přes celou východní část USA až do středního Mexika a na Kubu. Disjunktivně se objevuje ještě v Arizoně a Kalifornii (odtud je obvykle uváděn ve varietě C. o. var. californicus).
Ekologie: Roste na březích vodních toků a nádrží, v mokřinách i bažinách, spíše v nižších nadmořských výškách. Kvete od června do září.
Popis: Bohatě větvený keř až menší strom, 2–7(–10) m vysoký. Listy jsou vstřícné nebo vyrůstají v přeslenech 3, jsou řapíkaté, eliptické až vejčité, 5–18 cm dlouhé a 1,8–7,8 cm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, jen na žilkách chlupaté, se 6–10 páry vedlejších žilek; palisty jsou 2–4 mm dlouhé, vejčité, opadavé. Květenství je terminální nebo axilární, hlávky vyrůstají na stopkách 5–9 cm dlouhých a dosahují průměru okolo 3,5 cm; květy jsou oboupohlavné, přisedlé, vonné; kalich je olysalý nebo jen jemně chlupatý; koruna je nálevkovitá, bílá, vně lysá, její trubka je 6–7 mm dlouhá, cípy jsou vejčité, až 2,5 mm dlouhé; tyčinky jsou poměrně krátké, čnělka je z koruny výrazně vyniklá. Plody jsou 4–5 mm dlouhé tobolky.
Využití: Původní Američané používali tuto dřevinu ve své tradiční medicíně, sloužila jako prostředek ke snižování horečky, užívala se jako analgetikum při bolestech, byla užitečná i při dalších neduzích a chorobných stavech. V Evropě se pěstuje na vlhkých až mokrých stanovištích v parcích a zahradách, přičemž stanoviště by mělo být zároveň dostatečně slunné.
Poznámka: Rod Cephalanthus zahrnuje asi sedm druhů, které se vyskytují v obou Amerikách, jižní Africe a jihovýchodní Asii.
Fotografováno dne 26. 7. 2018 (Německo, Berlín, Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin).