CEPHALOTAXUS HARRINGTONII (Knight ex J. Forbes) K. Koch – hlavotis

Syn.: Cephalotaxus buergeri Miq., Cephalotaxus drupacea Siebold et Zucc., Cephalotaxus fortunei var. foemina Carrière, Cephalotaxus harringtonia (Knight ex J. Forbes) K. Koch, orth. var., Cephalotaxus koreana Nakai, Cephalotaxus pedunculata Siebold et Zucc., Nageia koraiana (Siebold ex Endl.) Kuntze, Podocarpus koraiana Siebold ex Endl., Podocarpus koraianus Siebold ex Endl., Taxus baccata Thunb., nom. illeg., Taxus coriacea Knight, nom. inval., Taxus drupacea (Siebold et Zucc.) C. Lawson, Taxus harringtonii Knight ex J. Forbes, Taxus inukaja Knight, nom. inval., Taxus japonica Lodd. ex Gordon, nom. inval., Taxus pedunculata (Siebold et Zucc.) C. Lawson
Čeleď: Taxaceae Gray – tisovité

Cephalotaxus harringtonii

Rozšíření: Pochází z Japonska, kde je dosti široce rozšířen od ostrova Hokkaidó na severu až po Kjúšú na jihu. Různé zdroje uvádějí i výskyt v Koreji a na mnoha místech Číny, ale tyto údaje se zřejmě vztahují buď k jiným druhům rodu (Cephalotaxus sinensis, resp. Cephalotaxus nana; taxonomické bádání ale není dosud ukončeno), anebo k pěstovaným jedincům. Jako okrasná dřevina se ve více kultivarech odlišných vzrůstem pěstuje mimo původní areál, a to i v Evropě i Severní Americe.

Ekologie: Stanovištěm jsou stinné vlhké lesy, obvykle v prostředí temperátního klimatu; není úplně odolný vůči silnějším mrazům, ale obvykle dobře regeneruje. Vyžaduje hlinitopísčitou, úživnou půdu.

Popis: Stálezelený dvoudomý keř nebo stromek vysoký 5–10 m (některé kultivary jsou ovšem nízké); borka je šedá, v pruzích odlupčivá; letorosty jsou rýhované, zelené; pupeny jsou drobné, kulovité, zelené, jen asi 1 mm v průměru. Jehlice jsou dvouřadé, čárkovité, poněkud srpovitě zahnuté, 3–6 cm dlouhé a 0,2–0,4 cm široké, kožovité, v mládí světle zelené, na vrcholu náhle zúžené, na rubu s 2 světlejšími stomatálními pruhy. Samčí šištice vyrůstají v paždí listů na stopkách 1–2,5 mm dlouhých, jsou kulovité, světle hnědé, posléze tmavnoucí. Samičí šištice vyrůstají na zakřivených stopkách ve 2 párech na bázi letorostů; semena jsou ve zralosti obalena obvejcovitým, 2–2,5 cm dlouhým a 1,5 cm širokým, hladkým, olivově zeleným a posléze hnědnoucím arilem.

Poznámka: Donedávna se pro tyto rostliny užívalo jméno Cephalotaxus harringtonia, použité autorem původního popisu. Neodpovídá však latinské gramatice, a proto musí být opraveno.

Cephalotaxus harringtoniiCephalotaxus harringtonii
Cephalotaxus harringtonii

Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).