Městys Chroustovice se nachází asi 15 km východně od Chrudimi. V jeho jihovýchodní části stojí zámek, který vznikl přestavbou z tvrze po roce 1663.

Chroustovice

Základy zámecké zahrady byly položeny v roce 1780, kdy zámek nechal přestavět ve slohu rokoka Filip Kinský. Ten se rozhodl vystavět Chroustovice do velkého celku s jednotlivými, na sebe navazujícími částmi a s důrazem na propojení zámku, čestného dvora a zahrady. Jednotlivé objekty nechal rozvrhnout na centrální osu, která prochází hlavní bránou, hlavním vstupem do zámku a branou na jižním okraji parku.

Chroustovice

Na jižní straně nechal zámek ozdobit zahradním průčelím, na severní straně dal postavit rozsáhlé předdvoří. V roce 1823 však zámek prodal Thun-Taxisům, kteří jej po požáru v roce 1861 nechali barokně přebudovat. Zámek využívali jen jako letní sídlo, ale nechali zahradu v roce 1832 upravit V. Illigem. V rámci pozemkové reformy zámek v roce 1919 odkoupil stát a v zámku byla zřízena pobočka léčebny v Luži. Pro potřeby léčebny byl zámek upraven, ale vznikla i nová užitková zahrada. Léčily se zde děti s tuberkulózou, pro které bylo vytvořeno i pískoviště sloužící ke slunění. Vzniklo ve francouzské zahradě v místech, kde se dnes nachází hřiště. Léčebna zde byla do roku 1938, pak se do zámecké budovy přestěhovala Česká zemská výchovna a donucovací pracovna.

Chroustovice

V roce 1947 zámek vyhořel a po jeho rekonstrukci zde vzniklo školské zařízení, které zde působí dodnes. Vzhledem k tomu není zámek, ani jeho zahrada a park běžně přístupný veřejnosti. Je možné je navštívit během některých školních akcí určených veřejnosti, jako je Den otevřených dveří. Nově se během léta konají jednou měsíčně komentované prohlídky zámku a zahrady.

Chroustovice

Zámek dnes tvoří budovy s původně obdélníkovým půdorysem. Východní strana zámku byla v roce 1780 ubourána a nádvoří bylo uzavřeno mříží s bránou a východně od ní byla postavena oranžérie. Ze severní strany zámku se nachází čestný dvůr, jehož středem prochází cesta od hlavního vstupu do zámku k vstupní bráně. Nádvoří po stranách uzavírají eliptické budovy bývalých koníren a budovy sloužící k ubytování služebnictva. Zpestřuje jej náhon protékající od východu k západu, přes který byly postaveny tři můstky s balustrádami. Jižní průčelí zámku si zachovalo rokokovou podobu a na něj navazuje zámecká zahrada. Zajímavá je dispozice zámku, zahrady, navazujícího parku a bažantnice v podélné ose, směřující od severu k jihu. Před jižním průčelím zámku se nachází do nepravidelného šestiúhelníku vytvořená francouzská zahrada s pravidelnou dispozicí záhonu (čtverce a trojúhelníky), které jsou lemovány živými ploty z habrů. V minulosti bývala pestřejší. Středem procházel květinový záhon, který byl později nahrazen živými ploty.

Chroustovice
Chroustovice

Tuto zahradu ze tří stran obtéká upraveným korytem říčka Novohradka, ta také ohraničuje zahradu od navazujícího parku. Jižní a jihozápadní hranici parku obtéká náhon oddělující se od říčky Novohradky východně od městyse. Náhon tekoucí čestným dvorem se odděluje nad jezem východně od zámku.

Chroustovice
Chroustovice

Park od okolí dodnes ohraničuje plot. Má také pravidelný tvar a původně v těchto místech založil Filip Kinský sad. Dnes je park tvořen několika alejemi lip, které lemují tok Novohradky a ve střední části tvoří dva oblouky. Mezi alejemi a plotem parku byly vysázeny různé dřeviny. Dendrolog Karel Hieke hodností park jako dendrologicky nepříliš zajímavý a uvádí odtud šest taxonů jehličnanů a 33 listnáčů. Mezi nejvýznamnější řadí chřadnoucí liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) a jasan (Fraxinus excelsior ʻDiversifoliaʼ). Tyto stromy zde již nerostou. V roce 1975 byl park obnoven podle projektu L. Wagnerové a architekta Šimůnka. Bohužel v pozdějších letech zde byly vysázeny další dřeviny, kterou jsou v příliš velkém sponu, a většina z nich zrovna neprospívá. Kromě toho jsou pod stromy podsazeny i keře. Na západní konci lipové aleje byl vysazen nový liliovník. Západní část parku je také druhově bohatší. Roste zde pěkný červenolistý buk lesní a jeden převislý buk. V mladších výsadbách se objevuje javor babyka (Acer campestre), javor jasanolistý (Acer negundo), javor stříbrný (Acer saccharinum), zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), borovice černá (Pinus nigra), jedle obrovská (Abies grandis), platan javorolistý (Platanus ×hispanica). Ve východní části bylo vysazeno platanů hned několik, a to velmi blízko sebe. V této části byl vysazen i jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba).

Chroustovice

Z jižní strany bylo možné vstoupit do parku mřížovou bránou se zdobenými sloupy. Od jižního průčelí majitelé vyjížděli ven z parku do blízké bažantnice. Tu s parkem spojuje lipová alej obnovená v roce 2008. Bažantnice má tvar obdélníku a byla travnatými pásy rozdělena na osm menších obdélníků, přičemž každý obdélník byl úhlopříčkami rozčleněn ještě na čtyři trojúhelníky. Z osmi obdélníků dva středové v severní části nebyly nikdy zalesněny, byly zde louky nebo pole. Toto členění již není příliš zřetelné a byly zalesněny i zbývající dva obdélníky. Stromové patro této bažantnice je tvořené především výsadbou topolu kanadského (Populus ×canadensis), která je doplněna řadou listnáčů z náletu. Severní část bažantnice, která se nachází v nivě Novohradky, je zajímavá i bohatým bylinným patrem, kterém nechybí árón plamatý (Arum maculatum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura) nebo sasanka hajní (Anemone nemorosa).

Chroustovice

Zajímavé je, že severojižní osa, která spojuje zámek, zahradu, park a bažantnici, vybíhala i směrem k severu až k 6 km vzdálenému místu u obce Uhersko, kde byl v roce 1780 postaven lovecký zámeček Neulust (také Theresienlust). Pojmenován byl po sestře Filipa Kinského Marii Terezii, která po smrti svého manžela Andrzeje Poniatowského žila v Chroustovicích. Zámek v Chroustovicích měla se zámečkem Neulust spojit alej, která však skončila necelý kilometr od zámku.
Filip Kinský nechal v okolí Chroustovic založit několik bažantnic, které se dochovaly do dneška a jsou často jedinými lesními ostrůvky v rovinaté a intenzivně zemědělsky využívané krajině. Největší z nich je bažantnice nacházející se severozápadně od Chroustovic a pojmenovaná Městecký háj, podle blízké obce Městec. Její rozloha je téměř 65 hektarů, má pravidelný čtvercový tvar, který je opět rozdělen cestami na menší čtverce, kterými procházejí úhlopříčně další cesty. Zdánlivě se tento les nachází na rovině, ale ve skutečnosti byl vysázen na nevýrazném návrší, jeho nejvyšší bod je uprostřed lesa a býval zde i malý letohrádek. Dnes zde najdeme jen statnou lípu. Původně byl celý háj lemován travnatým pásem se stromořadím. V místech některých průsečíků cest jsou dodnes zřetelná i kruhová rozšíření lesních cest. V severovýchodním rohu bažantnice stávala poustevna. Městecký háj dnes převážně porůstají druhově pestré dubohabřiny s bohatým bylinným patrem. Zvláště na jaře stojí za návštěvu.

Chroustovice

Severozápadně od Chroustovic najdeme bývalou Bažantnici Na Vrších, která je z důvodu bohaté hájové květeny chráněna jako VKP Holešovický les. Severovýchodně od městyse najdeme Ostroveckou bažantnici, která navazuje na jihovýchodním okraj obce Ostrov. Severně od Chroustovic Bažantnici u Neulustu, která je dnes chráněna jako přírodní rezervace Bažatnice u Uherska. Pouze bažantnice Na Pokloně, která se rozkládala mezi Chroustovicemi a obcí Ostrov, zanikla.

Chroustovice

Fotografováno dne 30. 4. 2020.