Syn.: Osteospermum moniliferum subsp. canescens (DC.) J. C. Manning et Goldblatt, Osteospermum pisiferum var. canescens DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Areál druhu Chrysanthemoides monilifera je dosti rozsáhlý, sahá od Keni a Tanzanie přes Zimbabwe a Mosambik až po nejzazší africký jih. Druh je morfologicky značně proměnlivý, v tomto velkém území je rozlišována řada infraspecifických taxonů. Tak například v rovníkové Africe najdeme poddruh C. monilifera subsp. septentrionalis, v horských oblastech jižní Afriky se vyskytuje zase zde představovaný a značně osobitý poddruh C. m. subsp. canescens – s jistotou se tu objevuje v Dračích horách (Drakensberg), údajně též v rezervaci Suikerbosrand u Johannesburgu.
Ekologie: Roste na travnatých a křovinatých stanovištích, na kamenitých a skalnatých svazích, ve skalnatých roklích, společně například s druhy Greyia sutherlandii, Halleria lucida, Leucosidea sericea, Metalasia densa, se zástupci rodů Helichrysum či Protea aj.
Popis: Keř s větvemi plazivými, vystoupavými až přímými, chlupatými až plstnatými. Listy jsou střídavé, řapík je 5–20 mm dlouhý, čepel je eliptická až široce eliptická, 25–55 mm dlouhá a 10–35 mm široká, dužnatá, na bázi klínovitá, po okraji zubatá, na vrcholu tupá, chlupatá, na rubu až plstnatá. Úbory vyrůstají na koncích větví v chudokvětých chocholících, zákrov je víceřadý, zákrovní listeny jsou plstnaté, vnější kopinaté, vnitřní jsou širší, vejčité, 5–7 mm dlouhé, s blanitým okrajem; jazykovitých květů je 5–8, jsou samičí, liguly jsou žluté, trubkovité květy jsou oboupohlavné, funkčně samčí, žluté. Plody se vyvíjejí jen z jazykovitých květů, jsou obvejcovité, dužnaté, 2–6 mm dlouhé, v době zralosti jsou temně nachové až černé.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 21. 9. 2018 (Jihoafrická republika, KwaZulu-Natal, Royal Natal National Park, soutěska řeky Tugela).