Syn.: Cichorium balearicum Porta, Cichorium byzantinum Clem., Cichorium caeruleum Gilib., Cichorium cicorea Dumort., Cichorium commune Pall., Cichorium cosnia Buch.-Ham., Cichorium divaricatum Heldr. ex Nyman, Cichorium glabratum C. Presl, Cichorium glaucum Hoffmanns. et Link, Cichorium hirsutum Gren., Cichorium officinale Gueldenst. ex Ledeb., Cichorium perenne Stokes, Cichorium rigidum Salisb., Cichorium sylvestre Garsaul
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Cichorium intybus intybus
Rozšíření: Eurasie, výskyt od západní přes severní Evropu až na Sibiř, do Střední Asie a severní Indie i severní Afriky. Zavlečen na Azorské ostrovy, na kapverdský ostrov Santo Antão, do Severní i Jižní Ameriky. U nás roste v teplejším oblastech, od nížin až po pahorkatiny, zřídka i nad 600 m n. m.
Ekologie: Najdeme ji u cest a pastvin, při okrajích křovin, na mezích a loukách, především na suchých stanovištích. Kvete od začátku léta do podzimu.
Cichorium intybus
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou přímou, tuhou, větvenou. Přízemní listy jsou obkopinaté, peřenoklané, chlupaté, lodyžní listy jsou úzké, většinou nedělené. Úbory jsou přisedlé v úžlabí listů, zákrov je štětinatě chlupatý, koruny jsou modré, někdy bělavé nebo narůžovělé, až 4 cm velké. Plodem je nažka.
Poznámka: Říkávalo se, že kdo u sebe nosí čekanku vykopanou na sv. Jakuba, neublíží mu bodná ani sečná zbraň, nemusí se bát ani zlých lidských řečí.
U nás se vyskytují ještě dva další taxony: Cichorium intybus subsp. sativum (čekanka obecná setá), jejíž kořen se používá k výrobě kávové náhražky (cikorka) a která běžně zplaňuje, a místy zdomácněla a Cichorium endivia (štěrbák zahradní). Obě se pěstují jako zelenina.
Cichorium intybus
Cichorium intybus
Cichorium intybus
Cichorium intybusCichorium intybus
Fotografovali Petr Krása, dne 28. 8. 2003 (Poohří, okolí Nechranické přehrady), Ladislav Hoskovec, dne 19. 7. 2018 (Polabí, Poříčany).