CLAVICEPS PURPUREA (Fr.) Tul. – paličkovice nachová / kyjanička purpurová

Syn.: Sphaeria purpurea Fr., Sclerotium clavus DC., Sphacelia segetum Lév., Pseudocenangium purpureum (Fr.) A. Knapp, Cordyceps purpurea (Fr.) Berk.
Další česká jména: námel
Čeleď: Clavicipitaceae (Lindau) O. E. Erikss. – paličkovicovité

Claviceps purpurea

Claviceps purpurea

Rozšíření: Holarktická oblast severní polokoule. Rod Claviceps zahrnuje zhruba 50 druhů, většina z nich se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech.

Ekologie: Houba parazitující na květech obilí (nejčastěji na žitě) a trav, v červnu a červenci vytváří v jejich kláscích protáhlé a výrazně vyčnívající růžkovité útvary (sklerocia), které ve zralosti vypadávají, přezimují v půdě a v následujícím roce z nich vyrůstají paličkovitá stromata. Jejich výtrusy pak roznášejí vzdušné proudy na mladé klasy. Když se dostane spora na bliznu obilí nebo trávy, vyklíčí a semeník prorostou houbovitá vlákna, vznikne tedy opět námel. Celý cyklus se tak zase opakuje.

Popis: Sklerocia (námel) jsou 1–2 cm dlouhá, rovná nebo zahnutá, černofialová, uvnitř bílá. Ze sklerocií v následujícím roce vyrůstají stromata s plodničkami, která jsou bledě purpurová, asi 1 cm dlouhá a 2 mm široká. V kulovité části obsahují baňkovité vřecnice s vřecky, v nich jsou niťovité, bezbarvé výtrusy.

Využití: Námel je jedovatý, v minulosti zapříčiňoval po požití napadeného obilí i smrtelné otravy (ergotismus). Pěstuje se ve speciálních kulturách, obsahuje řadu velmi cenných látek pro farmaceutický průmysl, používá se v lékařství.

Claviceps purpurea

Fotografováno v červnu 2004 (Brno, exempláře pocházejí z kultury).