CLEMATIS FLAMMULA L. – plamének palčivý / plamienok

Syn.: Clematis canaliculata Lag., Clematis tenuifolia sensu Willk.
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Clematis flammula

Rozšíření: Původní je v evropském Středozemí, na západě se areál táhne až na Azorské ostrovy (zde zřejmě zavlečený), na východě do Turecka, zasahuje až do Íránu. Izolovaná arela se nachází v severní Africe. Druh je u nás pouze pěstovaný, ojediněle v nejteplejších oblastech termofytika zplaňuje.

Ekologie: Roste v křovinatých porostech, na okrajích komunikací, vinic i polí, na dobře odvodněných, zejména neutrálních půdách. Druh kvete od června do srpna.

Clematis flammula

Popis: Vytrvalé, dřevité, popínavé liány, dlouhé až 6 m. Listy nejčastěji dvakrát zpeřené, s řapíčkatými, celistvými, až trojlaločnými lístky. Okvětní lístky úzce vejčité, 7–10 mm dlouhé, odstálé, bílé, lysé, na spodní straně s vyniklým plstnatě chlupatým okrajovým lemem. Plodem je široce vejcovitá, lysá nažka s chlupatým přívěskem.

Poznámka: Druh je po celém světě pěstován jako okrasná rostlina. Čerstvě otevřené květy voní po mandlích. Varieta Clematis flammula var. maritima je přizpůsobená růstu v písečných dunách, v současné době jsou studovány možnosti jejího využití pro protierozní stabilizaci půdy.

Clematis flammulaClematis flammula
Clematis flammula
Clematis flammulaClematis flammula
Clematis flammula

Fotografováno ve dnech 21. 8. 2009 (Tomáš Mrázek: Španělsko, Llançà, kraj cesty) a 29. 9. 2011 (Naďa Gutzerová: Chorvatsko, Blato).