Syn.: Seseli dubium Schkuhr, Cnidium venosum (Hoffm.) W. D. J. Koch, Seseli venosum Hoffm., Kadenia dubia (Schkuhr) Lavrova et Tikhom., Selinum dubium (Schkuhr) Leute
Česká jména: jarva žilnatá (Kubát 2002)
Slovenská jména: pálčivka žilkatá (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Rozšíření: Roste v Evropě, od Francie přes střední Evropu na východ a dále na Sibiř k Bajkalu. Na jihu zasahuje do Rakouska, Rumunska, k Černému moři, na severu do jižní Skandinávie, Pobaltí, k Archangelsku. U nás roste roztroušeně v úvalech velkých řek, vzácně i jinde.
Ekologie: Roste na zaplavovaných nivních loukách, vzácněji na prameništích a v olšinách, obvykle na nezastíněných stanovištích. Kvete od července do září.
Popis: Dvouletá nebo vytrvalá bylina vysoká 30–100 cm. Lodyha je přímá, poněkud křivolaká, lysá a dutá, nevětvená nebo v horní polovině chudě větvená, olistěná. Listy za květu odspodu zasychají, jsou 2–3krát zpeřené, listové úkrojky jsou čárkovité, jemně pilovité, s bělavou špičkou. Listové pochvy jsou sbíhavé po lodyze, často také nafouklé. Okolíky jsou bohaté, obvykle kopulovitě vyklenuté, asi ze 30 okolíčků, obal většinou chybí, obalíčky jsou vyvinuty a jsou šídlovité, často okolíček poněkud přesahují. Květy jsou bílé, merikarpia jsou nekřídlatá, s pěti vyniklými žebry.
Záměny: Přízemní listy lze snadno zaměnit za listy koromáče (Silaum silaus) a dokonce i olešníku (Selinum carvifolia). Jarva má, mimo jiné, poněkud protáhlejší tvar úkrojků. Za květu je jarvě dosti podobný sesel roční (Seseli annuum), ten však má přímou, nikoli poněkud křivolakou lodyhu a listeny obalíčků kopinaté, tedy širší, se zřetelným bílým okrajem. Liší se také stanovištně, to ale nemusí být za určitých okolností zřejmé.
Ohrožení a ochrana: Jarva žilnatá je zařazena k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b), na Slovensku patří k druhům potenciálně ohroženým (NT).
Fotografováno dne 19. 8. 2011 (NPR Libický luh).