Česká jména: myrhovník (Mareček 1994)
Čeleď: Burseraceae Kunth – březulovité
Rozšíření: Endemická dřevina ostrova Sokotra. Součást početného rodu (185 druhů), které se vyskytují v oblasti savan v subsaharské Africe (včetně Madagaskaru), na jihozápadě Arabského poloostrova a v Indii. Na Sokotře se vyskytuje celkem 5 druhů, z nichž 4 jsou endemické.
Ekologie: Křoviny a xerofilní lesíky ve středních polohách ostrova. Roste na mělkých, kamenitých, vysýchavých půdách, v nadmořských výškách 550–750 m, které jsou ovlivňovány srážkami přicházejícími v monzunech. Vyskytuje se na vápenci i na žule.
Popis: Menší stromek s menší korunou vodorovně rozložených, poměrně krátkých, sukovitých, zčásti pichlavých větví. Borka je šedavá a odlupuje se v plátech. Listy vyrůstají střídavě na brachyblastech, jsou velmi neobvyklého vzhledu: lichozpeřené, tvořené 9–23 střechovitě se překrývajícími jařmy. Lístky jsou tlusté, široce eliptické až téměř okrouhlé, méně než 1 cm dlouhé, zelenohnědé, poněkud zprohýbané vmáčklými žilkami, na okrajích nápadně podvinuté, takže se zdají téměř kulovité, na povrchu jakoby sametové, matné. Květy jsou malé, nenápadné, čtyřčetné, s 2 kruhy tyčinek. Plody jsou drobné peckovice. Zvláštním tvarem listů se tento druh lehce odliší od početného příbuzenstva.
Využití: Druhy rodu Commiphora produkují při poranění z kmenů vonnou hnědavou klejopryskyřici, která byla od dávné minulosti využívána v lidovém léčitelství jako antiseptický prostředek. Velkými spotřebiteli myrhy byli staří Egypťané a Římané; myrha byla tehdy používána například při balzamování. Od dob antiky byla myrha exportována i z ostrova Sokotra, kde patřila k nejvýznamnějším vývozním artiklům.
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, dne 23. 2. 2010 (Jemen, Sokotra, jižní svahy pohoří Haghier).