CONOCEPHALUM CONICUM (L.) Dumort. – mřížkovec kuželovitý / lupeňovec kužeľovitý

Syn.: Marchantia conica L., Fegatella conica (L.) Corda
Česká jména: jatrovka homolatá (Opiz 1852), mřížkovec kuželovitý (Svrček 1976)
Slovenská jména: lupeňovec kužeľovitý (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Conocephalaceae Muell. Frib. ex. Grolle – mřížkovcovité

Conocephalum conicum

Rozšíření: Evropa až na Kavkaz. V ČR roztroušeně až hojně po celém území.

Ekologie: Na stinných a vlhkých místech, podél potoků, na bázi skal, na silikátovém i vápenitém substrátu z nížin do hor. Velmi často roste na substrátech vytvořených nebo pozměněných člověkem, jako jsou různé zídky. Zjevně mu vyhovuje obohacení substrátu bázemi vyplavenými z malty.

Conocephalum conicum

Conocephalum conicum

Popis: Lupenitá stélka je statná, 5–20 cm dlouhá a 1–2,5 cm široká, vidličnatě dělená, široce pentlicovitá, s mělkou střední rýhou, sytě zelená až tmavozelená, někdy s nepatrným purpurovým nádechem, za vlhka lesklá, s nápadnou vůní po pižmu nebo terpentýnu. Na povrchu stélky nenápadná mírně protáhlá šestiboká políčka s dýchací dutinou uprostřed. Počet políček mezi žebrem a okrajem stélky obvykle 6–7, zřídka méně. Okraj stélky široký, tvořený obvykle 3–4 řadami ± prodloužených buněk. Středem stélky, který představuje nezřetelné, poměrně široké, dole slabě vyklenuté žebro, se táhnou slizové kanálky. Epidermální buňky hyalinní, tenkostěnné, v rozích obvykle neztloustlé, jejich vnější stěny ploché, 35–65 × 27–35 µm, dýchací otvory ve vyvýšené části tvořené 4–5 kruhy složenými z 6–8 buněk, buňky vnitřního kruhu se ztlustlými stěnami. Ventrální šupiny po obou stranách žebra, oddálené, nesouměrně protáhle vejčité s velkým polokruhovitým, jednořadou stopkou připevněným výrůstkem, bezbarvé, někdy slabě nachové. Dvoudomý druh. Samčí terče (receptakula) hrubě bradavičnaté, červenofialové, s vyvýšenými okraji a okrajovými šupinami. Antheridia ponořená v lahvicovitých dutinách, které ústí kuželovitými papilami. Na spodní straně stélky vytváří pupeny, z kterých vyrůstají výběžky sloužící k vegetativnímu rozmnožování.

Záměny: Je možná s velmi podobným, nedávno popsaným (2005) druhem Conocephalum salebrosum, který má menší a užší stélky, jen do 12 mm široké. Povrch stélky je spíše matný, nelesklý. Šestiboká políčka s dýchací dutinou jsou na povrchu stélky oddělená nápadnými rýhami. Zatím není známé, zdali se tyto dva druhy liší ekologicky, a ani není dobře známé rozšíření nového druhu a tudíž i rozšíření Conocephalum conicum bude potřebovat revizi.
Záměna je také možná s druhem pateřín čtyřdílný (Preissia quadrata), který má červenohnědou spodní stranu stélky a toto zbarvení bývá zpravidla vidět i na okraji stélky.

Poznámka: Protože laloky stélky mřížkovce připomínají svým tvarem játra, byly ve středověku používány pro léčení jaterních nemocí (podle tzv. doktríny znaků). Tehdy se pro tento druh používalo jméno Lebermoos (jaterní mech), později bylo používání rozšířeno na další příbuzné druhy a nakonec se začalo používat jako označení celé skupiny mechorostů – játrovky (Hepaticae).

Conocephalum conicum

Fotografováno dne 16. 7. 2009 (Česko, v Chrudimi).