Syn.: Erysimum grandiflorum Walp.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Endemit malého území v jižní části Turecka, kde roste v pohoří Taurus v Lycii a Isaurii nedaleko Antalye.
Ekologie: Roste na skalnatých a kamenitých místech v nadmořské výšce 300–1000 m, a to zejména na vápencovém podkladu.
Popis: Dosti statná jednoletá bylina; lodyha jednoduchá nebo od báze větvená, někdy na bázi zčásti dřevnatějící. Listy jsou střídavé, lysé, vejčité, sivé, tlusté, jakoby chrupavčité, celokrajné. Květy tvoří prodloužený hrozen; kališní lístky jsou hnědozelené, vnější jsou zřetelně vakovitě rozšířené, vnitřní jsou užší, čárkovité; korunní lístky jsou nápadně velké, 20–22 mm dlouhé, s velmi dlouhým nehtem, zlatožluté; blizna je velká, dvoulaločná. Šešule jsou přímé, čárkovité, 8–11 cm dlouhé a asi 2 mm široké, lehce smáčknuté, na vrcholu s 1–1,5 cm dlouhým zobánkem; chlopně jsou trojžilné.
Fotografovali Vít Grulich a Mário Duchoň, dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya, údolí Gökdere).