Syn.: Crescentia ternata Sessé et Moc., Crescentia trifolia Blanco, Otophora paradoxa Blume, Parmentiera alata (Kunth) Miers, Parmentiera alata Kunth, Pteromischus alatus (Kunth) Pichon
Česká jména: kujeta (Presl 1846)
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Rozšíření: Vyskytuje se ve Střední Americe od Mexika po západní část Kostariky.
Ekologie: Provází poloopadavé lesy v územích s výraznou suchou periodou. Květy se otevírají v noci a jako opylovači se uplatňují především netopýři.
Popis: Poloopadavý strom vysoký až 8 m, s prutovitými větvemi; kmen může dorůstat až do průměru 25 cm. Listy vyrůstají v střídavě postavených svazečcích, spolu bývají přítomny listy jednoduché a trojčetné; jednoduché listy jsou obvejčité; trojčetné listy mají křídlatý řapík dlouhý 2,5–11,5 cm; lístky jsou obkopinaté, 1–4,5 cm dlouhé a 0,3–1,5 cm široké (prostřední bývá největší), chrupavčité, lysé, celokrajné, se zaokrouhleným vrcholem. Květy vyrůstají jednotlivě přímo z kmene (kauliflorie); kalich je hluboce dvoudílný, světle zelený, s hnědooranžovým nádechem, měkce chlupatý; koruna je trubkovitá, prohnutá, asi 5 cm dlouhá, hnědavá, s tmavopurpurovými proužky, nepříjemně páchnoucí; tyčinky jsou 4, dvoumocné; svrchní semeník vzniká srůstem 2 plodolistů. Plody jsou kulovité až elipsoidní, 8–10 cm v průměru, žlutozelené, velmi tvrdé; početná srdčitá semena jsou v nakysle vonící dužnině.
Záměny: Příbuzný druh Crescentia cujete se vyznačuje všemi listy jednoduchými, její plody jsou větší, a proto mají vyšší užitnou hodnotu. V přírodě zřejmě dochází mezi oběma druhy k hybridizaci.
Poznámka: Patří mezi tzv. kalebasové stromy, jejichž vydlabané tvrdé plody byly používány jako nádoby.
Fotografovaly Alena Vydrová, dne 25. 2. 2009 (Kostarika, distr. Liberia, Potrerillos, u řeky Tempisquito), a Jindřiška Vančurová, dne 6. 2. 2015 (Guatemala, Takalik Abaj).