Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité

Crocus goulimyi

Rozšíření: Řecký endemit, roste v jižní části Peloponésu na poloostrovech Mani a Malea. I v tomto malinkém areálu někteří badatelé rozlišují bělokvěté rostliny jako samostatný poddruh (subsp. leucanthus), který by se měl vyskytovat jen v okolí města Monemvasia.

Ekologie: Stanovištěm je mediteránní vegetace, zejména frygana, ale objevuje se občas i ve starých olivových sadech. Dává přednost vápencovému podloží. Vystupuje do nadmořské výšky asi 800 m. Kvete v říjnu a listopadu.

Crocus goulimyi

Popis: Bylina s vejcovitou, asi 3,5 cm dlouhou a 2 cm širokou podzemní hlízkou; její obal je hladký, kožovitý, rozpadá se na úzké trojúhelníkovité zuby. Listy vyrůstají při rozkvětu, bývá jich 4–6 (podle některých autorů 7–12), čárkovitých, asi 2,5 mm širokých, posléze 10–14 cm dlouhých. Květy se tvoří po jednom nebo dvou, jsou v různých odstínech růžovofialové, řidčeji bílé, jemně pýřité, mají trubku 8–21 cm dlouhou, v ústí bílou, jemně pýřitou, okvětní cípy jsou široce obvejčité, 1,6–3,8 cm dlouhé a 1–1,8 cm široké, zaokrouhlené nebo tupé; tyčinky jsou 3, s žlutými prašníky; čnělka je víceméně stejně dlouhá jako tyčinky, bílá nebo žlutá, blizna je někdy laločnatá. Tobolka je široce elipsoidní, asi 1 cm dlouhá; semena jsou téměř kulovitá, červenohnědá.

Crocus goulimyi
Crocus goulimyi
Crocus goulimyiCrocus goulimyi
Crocus goulimyi
Crocus goulimyi
Crocus goulimyi
Crocus goulimyi

Fotografovala Eva Rencová, ve dnech 26.–28. 10. 2018 (Řecko, Peloponés, Monemvasia a Lambokambos).