Syn.: Cryptocarya laxiflora (Phil. ex Mez) Phil., Cryptocarya mammosa (Molina) Kosterm., Cryptocarya peumo (Dombey ex Lam.) Kosterm., Cryptocarya peumus (Molina) Nees, Cryptocarya rubra (Molina) Skeels, nom. illeg., Cryptocarya stenantha Phil., Icosandra rufescens Phil., Laurus peumo Dombey ex Lam., Laurus peumus Molina, Peumus alba Molina, Peumus mammosa Molina, Peumus rubra Molina
Čeleď: Lauraceae Juss. – vavřínovité
Cryptocarya alba
Rozšíření: Endemit střední části Chile, areál se rozkládá pouze v provinciích Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins, Maule, Bío-Bío a Araucanía. Údaje o výskytu v příhraničních částech Argentiny jsou zřejmě chybné.
Ekologie: Patří k nejvýznamnějším dřevinám chilské formace matorral, která provází území s mírnými vlhkými zimami a horkými suchými léty. Dává přednost polostinným stanovištím na neutrálních až slabě kyselých půdách, vystupuje až do nadmořské výšky 1500 m.
Cryptocarya alba
Popis: Stálezelený strom, dorůstá výšky 4–8(–30) m; kmen může mít až 1 m v průměru; borka je šedá, rozpraskaná; letorosty jsou pýřité. Listy jsou vstřícné nebo téměř vstřícné; řapík je 3–5 mm dlouhý, lysý; čepel je vejčitá až široce vejčitá, 2,5–8,5 cm dlouhá a 1–4 cm široká, kožovitá, leskle zelená, na rubu světlejší, na bázi klínovitá, celokrajná, poněkud zvlněná, na vrcholu tupá, někdy vykrojená. Květenství jsou husté, 2–8 cm dlouhé úžlabní hrozny; květy jsou oboupohlavné; okvětí tvoří 6 volných, nestejných, dužnatých, čárkovitých, 3–4 mm dlouhých, žlutozelených, pýřitých lístků, které jsou na bázi kratičce srostlé; tyčinek je 9, asi 2 mm dlouhých, navíc jsou zde 3 staminodia asi 1 mm dlouhá; semeník je spodní, jednopouzdrý. Plodem je elipsoidní, 1,5–1,8 cm dlouhá a 0,7–1 cm široká bobule s 1 semenem, ve zralosti červená.
Využití: Dřevo je ceněné, velmi pevné, hnědé, odolné vůči působení vody. Borka obsahuje mnoho tříslovin. Plody jsou jedlé, avšak za syrova nepříliš chutné; po spaření ztrácejí nepříjemné aroma.
Poznámka: Rod Cryptocarya je velmi početný, řadí se do něj kolem 350 druhů, které jsou rozšířeny v tropech Jižní Ameriky, Afriky, jihovýchodní Asie, Austrálie i Oceánie. Jen několik druhů roste v podmínkách subtropického klimatu a snáší poklesy teplot pod bod mrazu: k takovým patří právě chilská C. alba, ale i australské Cryptocarya erythroxylon a Cryptocarya foveolata.
Cryptocarya alba
Cryptocarya alba
Cryptocarya alba
Cryptocarya alba
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 19. a 22. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).