Syn.: Callitropsis funebris (Endl.) de Laub. et Husby, Chamaecyparis funebris (Endl.) Franco, Cupressus pendula Abel, Juniperus quaternata Miq., Platycyparis funebris (Endl.) A. V. Bobrov et Melikyan
Čeleď: Cypressaceae Bartl. – cypřišovité

Cupressus funebris

Rozšíření: Pochází z jihovýchodní Číny, roste v provinciích S’-čchuan, Kan-su, Šen-si, Chu-pej, Che-nan, An-chuej, Če-tiang, Fu-ťien, Ťiang-si, Chu-nan, Kuang-tung, Kuang-si, Kuej-čou a Jün-nan. V dalších oblastech se pěstuje, zejména často v Číně (původní rozsah areálu je zřejmě mnohem menší), ale i v přilehlých zemích.

Ekologie: Stanovištěm jsou stálezelené horské lesy na svazích a hřbetech v nadmořských výškách 150–3000 m. Preferuje vápnité, dobře propustné půdy, snáší poklesy teplot asi k -10 °C.

Popis: Stálezelený strom vysoký až 35 m, o průměru kmene až 2 m; borka je hladká, hnědá; větvičky jsou zploštělé, asi 1 mm široké, převislé, zelené. Listy jsou šupinovité, hustě přitisklé, 1–1,5 mm dlouhé, na vrcholu ostře špičaté. Samčí šištice jsou elipsoidní až vejcovité, 2,5–5 mm dlouhé, tvoří je 10–14 mikrosporofylů. Samičí šištice jsou za zralosti kulovité, o průměru 0,8–1,5 cm, tmavohnědé, s 6–8(–12) šupinami. Každá semenná šupina nese 3–5(–6) semen; semena jsou v obrysu kosníkovitá nebo obvejčitá, 2,5–3,5 mm dlouhá, zploštělá.

Využití: V Číně je to oblíbená okrasná dřevina, bývá často sázený kolem chrámů a klášterů.

Poznámka: V poslední době byly pokusy označit tento druh jménem Cupressus pendula Thunb. Analýza Thunbergova typu však ukázala, že toto jméno se ve skutečnosti vztahuje k druhu Platycladus orientalis. Thunberg znal jen sterilní rostliny: větvičky jsou značně podobné, zatímco samičí šištice jsou zcela odlišné. Pozdější autoři jméno Cupressus pendula vztáhli ještě k dalším druhům, např. k americkému Cupressus lusitanica.

Cupressus funebrisCupressus funebris
Cupressus funebris

Fotografovala Alena Vydrová, dne 9. 9. 2019 (Itálie, Řím, Orto botanico).