CYNOGLOSSUM MAGELLENSE Ten. – užanka / psojazyk

Syn.: Mattia magellensis G. Don, Rindera magellensis Roem. et Schult.
Čeleď: Boraginaceae – brutnákovité

Cynoglossum magellense

Rozšíření: Italský endemit, roste v horských skupinách Apenin ve střední části poloostrova od Monti Sibillini po Monti Simbruini; mimo tuto oblast jen v Kampánii ve skupině Cervati a nejjižněji v Kalábrii v centrální části skupiny Pollino.

Ekologie: Stanovištěm jsou suché horské pastviny a travnatá vegetace, převážně na vápencovém podkladu. Lokality leží převážně nad horní hranicí lesa v nadmořských výškách (1000–)2000–2700 m.

Cynoglossum magellense

Popis: Hustě bíle chlupatý vytrvalý polokeřík vysoký 20–40 cm; květonosné větvičky jsou přímé, na bázi dřevnaté, až pod květenství hustě olistěné. Listy jsou střídavé, dvoutvaré: přízemní mají 2–5 cm dlouhý řapík a čárkovitě kopinatou, 6–9 cm dlouhou a 1–1,5 cm širokou čepel, lodyžní jsou přisedlé, čárkovité, 4–5,5 cm dlouhé a 3–5 mm široké. Květenství je v obrysu kuželovitá lata, složené z vijanů; květy jsou 5četné; kališní lístky jsou na bázi kratičce srostlé, s čárkovitými, špičatými cípy 7–8 mm dlouhými; koruna je kolovitá až nálevkovitá, 5–8 mm dlouhá, růžová až světle fialová, lysá; tyčinek je 5, kratších než koruna; gyneceum srůstá z 2 plodolistů, semeník je svrchní s gynobazickou čnělkou. Plody jsou v obrysu okrouhlé tvrdky o průměru 7–8 mm, s prohloubeným, víceméně lysým středem a ztloustlým osténkatým okrajem, vyrůstají na stopkách 0,8–1 cm dlouhých.

Poznámka: Jedna z nejtypičtějších, nápadných rostlin vysokých Apenin, symbol flóry zdejší alpinské vegetace. V rámci rodu (a zvláště jeho evropských zástupců) evolučně velmi izolovaný druh, má snad vztah k druhům rodu Solenanthus.

Cynoglossum magellenseCynoglossum magellense
Cynoglossum magellense
Cynoglossum magellense
Cynoglossum magellense

Fotografovala Alena Vydrová, ve dnech 2. a 3. 7. 2015 (Itálie, NP Gran Sasso e Monti della Laga, Campo Imperatore a Campo Pericolo).