Syn.: Amerimnon sissoo (Roxb. ex DC.) Kuntze
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Druh pochází z Asie, kde se vyskytuje od Iráku a Íránu přes Afghánistán a Pákistán do Indie, dále v nižších polohách Nepálu a Bhútánu, přirozený výskyt zasahuje zřejmě i do Bangladéše a Barmy. Samostatná primární arela se nachází rovněž v horách na severu Ománu. V kultuře je na mnoha místech tropů, např. v Číně a Indonésii, ale i v subsaharské Africe a ve Střední Americe a Austrálii.
Ekologie: Přirozený výskyt je vázán zejména na písčité štěrkovité náplavy v říčních údolích, vystupuje do nadmořské výšky 1500 m. Snáší značné rozpětí teplot a vydrží i krátkodobý pokles pod bod mrazu, roční úhrn srážek až do 2000 mm, ale se suchou periodou trvající alespoň 3–4 měsíce. Semenáčky nesnášejí zástin.
Popis: Opadavý strom, dorůstá výšky až 25 m a dosahuje průměru kmene 2–3 m, tvoří kořenové výmladky; borka je podélně rozbrázděná, drsná; letorosty jsou v mládí pýřité. Listy jsou střídavé, lichozpeřené; vřeteno je 4–7,5 cm dlouhé a nese 3–5 střídavě postavených lístků; lístky jsou krátce řapíčkaté, široce vejčité až téměř okrouhlé, 3,5–6,5 cm dlouhé, celokrajné, na vrcholu zašpičatěné; palisty jsou asi 5 mm dlouhé. Květenství jsou úžlabní laty, složené z většího počtu krátkých klasů s téměř přisedlými vonnými květy; listeny jsou drobné, opadavé; kalich je zvonkovitý, asi 5 mm dlouhý, s nestejnými cípy kratšími než trubka; koruna je až 1,5 cm dlouhá, žlutobílá nebo do růžova, s téměř okrouhlou pavézou a člunkem na vrcholu srostlým; tyčinek je 9, se srostlými nitkami a zářezem na svrchní straně; semeník je chlupatý, čnělka lysá. Plodem je lusk 4–10 cm dlouhý a 0,6–1,2 cm široký, s 1–4 zploštělými semeny.
Využití: Vedle teaku jde o hospodářsky nejvýznamnější strom indického subkontinentu, zejména jeho jádrové dřevo je velmi kvalitní, tvrdé a přitom se dobře opracovává a odolává termitům. Používá se na výrobu nábytku, lodí, zemědělského nářadí, vycházkových holí i hudebních nástrojů. Poskytuje rovněž velmi kvalitní palivo s vysokou výhřevností, vyrábí se z něj také dřevěné uhlí. Větvičky se v Indii žvýkají jako prostředek k čištění zubů. Vysazuje se podél kanálů, komunikací, k zástinu do čajových plantáží i jako okrasná dřevina do měst, dnes jsou časté i lesnické plantážní výsadby.
Poznámka: Tato dřevina je národním stromem indického státu Paňdžáb, jakož i provinčním stromem stejnojmenné pákistánské provincie.
Fotografováno dne 4. 10. 2015 (Omán, gov. Al Batinah, Wádí Bání Awf).