Biologická klasifikace: Animalia, Aves, Piciformes, Picidae
Syn.: Picoides major (Linnaeus, 1758); Picus major Linnaeus, 1758
Česká jména: strakapoud velký
Anglická jména: Great spotted woodpecker
Rozšíření: Žije v celé Evropě, až na část Irska, severní Skandinávie a Island, dále v severní Africe a mírném pásmu Asie (na východě až po ruský Dálný východ, Čínu a Japonsko).
Způsob života: Obývá lesy všech typů, parky i větší zahrady. Je stálým ptákem, na zimu neodlétá. Brzy zjara si obsazuje hnízdní území, bubnuje do suchých větví stromu a dává na vědomí vlastnictví svého území.
Dutinu pro hnízdění tesají oba rodiče. Samice snáší v dubnu až květnu 4 až 8 vajec. Na vejcích sedí oba partneři 12–13 dní. Mláďata v hnízdě krmí asi 3 týdny larvami hmyzu. Dospělí ptáci se živí také semeny z šišek a oříšky. Oříšky si zaklíní v trhlině větve (kovadlina), aby zobákem rozbil tvrdou skořápku. Strakapoud šplhá po kmeni stromu ve spirálách a vybírá larvy dřevokazného hmyzu skryté pod kůrou. Někdy vybírá z ptačích budek i ptačí holátka.
Popis: Je nejběžnější a nejrozšířenější druhem strakapouda v Evropě, dosahuje délky 22–26 cm, váží 75–95 g. Má světlé čelo, černou čepičku, bílé tváře, bílou skvrnu na krku, červený proužek v týle má samec, samice má černý, mladí ptáci mají až do října převážnou část temene tmavě červenou. Na křídlech má velkou bílou skvrnu. Spolehlivým rozlišovacím znakem druhu je černý pruh ve tvaru Y na lících. Spodní část těla je béžově bílá a pod ocasem je velká červená skvrna. Má silný zobák a červovitý jazyk třikrát větší než zobák, který je na konci opatřený háčky, aby mohl vybírat larvy hmyzu hluboko skryté pod kůrou.
Ohrožení a ochrana: Odhaduje se, že na planetě žije 73–110 miliónů dospělých jedinců tohoto druhu, Červený seznam IUCN (2016) řadí strakapouda velkého z hlediska ohrožení k druhům méně dotčeným (LC).
Fotografováno ve dnech 13. 5. 2019 (Česko, Praha, PR V pískovně) a 11. 8. 2019 (Čechy, Úvaly).