DESMODIUM INCANUM DC. – stužkovec

Syn.: Aeschynomene incana (Sw.) G. Mey., Desmodium canum Schinz et Thell., Desmodium frutescens Schindl., Desmodium portoricense (Spreng.) G. Don, Desmodium racemiferum DC., Desmodium sparsiflorum G. Don, Desmodium supinum (Sw.) DC., Hedysarum canescens Mill., Hedysarum canum J. F. Gmel., Hedysarum canum Lunan, Hedysarum frutescens Jacq., Hedysarum incanum Sw., Hedysarum incanum Thunb., Hedysarum madagascariensis Desv., Hedysarum mauritianum Willd., Hedysarum portoricense Spreng., Hedysarum racemiferum J. F. Gmel., Hedysarum racemosum Aubl., Hedysarum supinum Sw., Meibomia adscendens var. incana (Sw.) Kuntze, Meibomia cana (J. F. Gmel.) S. F. Blake, Meibomia incana (Sw.) Vail, Meibomia incana (Sw.) Hoehne, Meibomia incana (Sw.) O. F. Cook et G. N. Collins, Meibomia incana Cook et Collins, Meibomia incana Lindm., Meibomia racemifera (DC.) Kuntze, Meibomia supina (Sw.) Britton
Česká jména: stužkovec (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Desmodium incanum

Rozšíření: Druh pochází ze Střední a Jižní Ameriky, od jižního Mexika a Antil na severu po Brazílii, Paraguay a severní Argentinu na jihu. Nyní je rozšířen i v dalších vlhkých tropických a subtropických oblastech světa (např. tropická západní i východní Afrika, Madagaskar, Indie, Indonésie, severní a východní Austrálie, Havajské ostrovy), v mnohých považován za invazivní plevel.

Ekologie: Roste na travnatých stanovištích, v otevřených lesích, roklích a na narušených plochách především v nížinách do nadmořské výšky pod 1400 m, na Havajských ostrovech vystupuje do výšky 1500 m, v Bolívii údajně až do výšky 3000 m. Snáší krátkodobé zaplavení a lehké mrazíky ve vyšších nadmořských výškách. Na větší vzdálenosti se šíří tím, že zralé lusky se snadno uvolní a přichytí zahnutými chloupky na srst zvěře nebo na oděv; šíří se i v trusu zvěře, která rostlinu s plody spásla.

Popis: Vytrvalá přímá bylina nebo polokeř, dorůstá výšky 30–40(–60) cm, na pastvinách většinou poléhavá s maximální výškou do 20 cm. Z bohatého kořenového systému vyrůstají další výhonky, také větévky kořenují v uzlech, rostliny se snadno rozrůstají do šířky. Listy jsou střídavé, trojčetné, s řapíky až 3,5 cm dlouhými; palisty jsou kopinaté, asi 1 cm dlouhé. Lístky variabilní, s krátkými řapíčky, čepele většinou eliptické; terminální lístek může být až 9 cm dlouhý a 4,5 cm široký, postranní lístky jsou menší. Obvykle jsou lístky na horních větévkách větší a více špičaté než na nižších větévkách. Líc listů je tmavě zelený, často se světlejším pruhem podél střední žilky, řídce pýřitý, olysávající, na rubu je světlejší a hustě pýřitý. Květenství je terminální nebo úžlabní, hroznovité, až 20 cm dlouhé, se stopkatými květy po 1–3, až 6 mm dlouhými, modré, růžové nebo fialové barvy. Kalich je 3–4 mm dlouhý, pýřitý. Plody jsou struky až 4 cm dlouhé, s rovným horním okrajem a obloukovitě mezi semeny zaškrcovaným dolním okrajem, na povrchu pokryté hustými zahnutými chloupky. Světle hnědá semena jsou ledvinitá, asi 1 mm dlouhá.

Využití: Využívá se jako plodina vysévaná na pastviny na chudších půdách. V lidovém léčitelství se používá jako diuretikum, k léčbě kapavky a proti zánětům.

Desmodium incanum
Desmodium incanum
Desmodium incanum
Desmodium incanum

Fotografováno dne 9. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, Kauai, NouNou Ridge).