DIANTHUS LONGICAULIS Ten. – hvozdík / klinček

Syn.: Dianthus caryophyllus subsp. godronianus (Jord.) P. Martin, Dianthus caryophyllus subsp. longicaulis (Ten.) Arcang., Dianthus caryophyllus var. tenuifolius Moris, Dianthus collivagus Jord., Dianthus godronianus Jord., Dianthus kremeri Boiss. et Reut., Dianthus scheuchzeri Jord., Dianthus siculus subsp. tenuifolius (Moris) Arrigoni, Dianthus sylvestris var. godronianus (Jord.) Kerguélen, Dianthus sylvestris subsp. longicaulis (Ten.) Greuter et Burdet, Dianthus virgineus Gren. et Godr., nom. illeg.
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité

Dianthus longicaulis

Rozšíření: Pochází ze Středozemí; areál je nesnadné stanovit, vzhledem k neujasněné taxonomii celé skupiny (viz poznámka). Snad zahrnuje jižní polovinu Itálie, ostrovy Sicílii, Sardinii a Korsiku, jižní Francii, možná i Španělsko a v severní Africe oblast od Maroka po Tunisko. V areálu není jednotný a zde představené rostliny odpovídají typu, k němuž se (na druhové úrovni) vztahuje jméno Dianthus godronianus.

Ekologie: Roste na skalních teráskách na otevřených nebo polozastíněných stanovištích, převážně na nevápnitých, ale řidčeji i vápnitých horninách.

Dianthus longicaulis

Popis: Vytrvalá polštářová, často sivě ojíněná bylina, dorůstá výšky 5–30(–40) cm. Listy jsou vstřícné, čárkovité, dolní jsou (1–)3–6(–9) cm dlouhé a 1–2 mm široké. Květenství je vidlan tvořený 2–5 květy, řidčeji jsou květy jednotlivé; květní stopky obvykle nenesou žádné šupiny; podkališních listenců je 4–6, jsou krátce zašpičatělé, se špičkou nanejvýš 1 mm dlouhou; kalich je 2–2,5 cm dlouhý, s kopinatými cípy; korunní lístky jsou bílé, světle až sytě růžové, na vrcholu jemně zubaté; tyčinek je 10; semeník je svrchní. Plody jsou tobolky, otvírají se čtyřmi zuby.

Poznámka: Druh patří do komplikovaného příbuzenského okruhu Dianthus sylvestris, jehož souborné zpracování zatím chybí; jen v Itálii je dnes rozeznáváno téměř 20 druhů. Je evidentní, že tyto hvozdíky tvoří lokální typy, které se liší uspořádáním a tvarem podkališních listenců, velikostí kalicha a tvarem jeho cípů, hloubkou třásní koruny, jakož i intenzitou její barvy. Zdá se, že proměnlivost má síťovitý charakter, podmíněný obtížným dálkovým šířením: podle našich zkušeností např. v celém údolí řeky Golo na Korsice zcela převažovaly rostliny s velmi světlými květy.

Dianthus longicaulis
Dianthus longicaulis

Fotografováno dne 4. 6. 2018 (Francie, Korsika, Lozzi).