Syn.: Baillonia juncea (Miers) Benth., Diostea valdiviana (Phil.) Miers, Dipyrena dentata Phil., Dipyrena juncea (Gillies et Hook.) Ravenna, Lippia juncea (Gillies et Hook.) Schauer, Verbena juncea Gillies et Hook.
Čeleď: Verbenaceae Jaume St-Hil. – sporýšovité
Rozšíření: Druh jihozápadu Jižní Ameriky, vyskytuje se na středochilsko-argentinském pomezí, v oblasti od argentinské provincie Neuquén na severu až po patagonský Chubut na jihu, zasahuje rovněž do přiléhajících regionů Chile.
Ekologie: Roste na pomezí biomů lesa a stepi, v lesních lemech, křovinách, na březích vodních toků a jezer, v nadmořských výškách zhruba od 500 až do 2500 m. Kvete od prosince do února.
Popis: Keř dosahující výšky 3–4(–6) m, s větvemi vystoupavými až přímými, jemně chlupatými či lysými. Listy jsou vstřícné, přisedlé nebo jen krátce řapíkaté, eliptické, 10–30 mm dlouhé a 3–8 mm široké, poněkud kožovité, celokrajné nebo zubaté, lysé nebo řídce chlupaté. Květenství je terminální, klasnaté, zprvu 3–4 cm dlouhé, později se prodlužující; kalich je trubkovitý, s 5 nestejnými cípy, chlupatý, koruna je 10–12 mm dlouhá, bílá, namodralá až nafialovělá, korunní trubka je zakřivená, lysá, korunní cípy jsou široce vejčité, asi 1 mm dlouhé, zaokrouhlené; tyčinky jsou 4, čnělka je nitkovitá. Plod je asi 3 mm dlouhý.
Poznámka: Studie z roku 2008 přiřadila tento druh k rodu Dipyrena, avšak molekulární analýza publikovaná v roce 2010 doporučila klasifikaci pozměnit, rod Dipyrena prohlásila za monotypický, zastoupený jen druhem Dipyrena glaberrima.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 11. 2. 2019 (Chile, údolí Río Maule, Valle de los Cóndores).