Syn.: Dittrichia revoluta (Hoffmanns. et Link) Brullo et De Marco, Inula prostrata Rothm., Inula revoluta Hoffmanns. et Link, Pulicaria revoluta (Hoffmanns. et Link) Nyman
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Rozšíření: Jihoportugalský endemický poddruh v Mediteránu výrazněji rozšířeného druhu Dittrichia viscosa, severně zasahuje zhruba po městečko Sines, na východě až po Monte Gordo. V jihozápadním Portugalsku se vyskytuje ještě další vzácnější endemický poddruh D. v. subsp. maritima, jehož areál leží v úzkém pobřežním pásu mezi Cabo de Sines a Cabo de São Vicente.
Ekologie: Roste v pobřežních oblastech, ve světlinách suchých lesů a v křovinách, na pastvinách, úhorech, při okrajích silnic a na jiných ruderálních stanovištích, společně například s druhy Chamaerops humilis, Ceratonia siliqua, Pistacia lentiscus aj., v nadmořských výškách od 10 do 170(–570) m.
Popis: Vytrvalá bylina, na bázi dřevnatá, 30–100 cm vysoká, s lodyhami žláznatými, řídce chlupatými nebo skoro lysými. Dolní listy jsou přisedlé, čárkovité, 25–60(–70) mm dlouhé a 1–3(–4) mm široké, tuhé, lesklé, celokrajné, výrazně podvinuté, na vrcholu tupé. Stopky úborů nesou roztroušené listeny 2,5–4 mm dlouhé, zákrovy jsou krátce válcovité, 5–6 mm dlouhé, zákrovní listeny jsou bylinné, čárkovité, na vrcholu žláznatě chlupaté, vnější 1–2 mm dlouhé, vnitřní 2,5–5,5 mm dlouhé; samičí květy mají liguly 5–5,5 mm dlouhé, žluté; oboupohlavné trubkovité květy jsou 5–6 mm dlouhé, s cípy úzce trojúhelníkovitými. Nažky jsou 1,4–1,6 mm dlouhé, s chmýrem až 5 mm dlouhým.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 15. 10. 2015 (Portugalsko, Almograve) a 16. 10. 2015 (Portugalsko, Praia da Marinha).