Syn.: Aronicum carpathicum (Griseb. et Schenk) Schur, Aronicum scorpioides var. carpaticum Griseb. et Schenk, Doronicum grandiflorum subsp. carpaticum (Griseb. et Schenk) Rouy
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Areál zahrnuje Východní a Jižní Karpaty na Ukrajině a v Rumunsku, výskyt v dalších zemích na Balkáně je velmi nejistý.
Ekologie: Stanovištěm jsou okraje horských pramenišť a vlhké sutě na kyselém až bazickém flyši, v nadmořských výškách (900–)1600–2400 m.
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 15–60 cm; oddenek je prodloužený, ale bez výběžků, neuzlinatý, pokrytý zbytky odumřelých listů; lodyhy jsou obvykle nevětvené. Přízemní listy jsou za květu zachované, řapíkaté, čepel je srdčitá, 3–10 cm dlouhá, jemně chlupatá, na okraji ostře vroubkovaně zubatá, na vrcholu špičatá; vyšší lodyžní listy listy jsou přisedlé. Úbor je dlouze stopkatý, dorůstá 3–6 cm v průměru; zákrovní listeny jsou úzce kopinaté, 1–1,8 cm dlouhé, brvité; jazykovité květy jsou samičí, s ligulou 2–3 cm dlouhou, žlutou, květy terče jsou oboupohlavné, trubkovité, 4–5 mm dlouhé, rovněž žluté. Nažky jsou válcovité, asi 2 mm dlouhé, lysé nebo téměř lysé, všechny s chmýrem.
Poznámka: Teprve nedávno byla prokázána druhová úroveň tohoto kamzičníku, dříve obvykle spojovaného s blízkým druhem Doronicum columnae. Hlavní odlišností jsou nažky jazykovitých květů, které nesou chmýr (u druhu D. columnae chybí); tento minuciézní znak je ale svázán se specifickou ekologií. V rumunských Karpatech je totiž D. columnae druhem spíše montánního stupně (na Ukrajině zřejmě zcela chybí), navíc výrazně preferuje vápenec. V kontaktních zónách se vyskytují rostliny s přechodnými znaky.
Fotografováno dne 14. 10. 2010 (Rumunsko, Retezat, Rausor, údolí Stevia).