Syn.: Draba araucana Phil., Draba azorellicola O. E. Schulz, Draba chubutensis Speg., Draba colchaguensis Phil., Draba davilae Phil., Draba davilae Phil. ex Gilg, Draba magellanica var. glabrata Gilg, Draba rosulata Phil., Draba rosulata Phil. ex Gilg, Draba stolonifera Barnéoud
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité

Draba gilliesii

Rozšíření: Jihoamerický druh, roste v Argentině v provinciích La Rioja, San Juan, Mendoza, Neuquén, Río Negro, Chubut a Santa Cruz, v Chile v regionech Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins, Maule, Bío Bío, Araukanía, Los Lagos a Aysén.

Ekologie: Provází mělké kamenité půdy na skalních teráskách; lokality leží v nadmořské výšce 450–3900 m.

Draba gilliesii

Popis: Vytrvalá bylina, dorůstá výšky (2,5–)7–30(–42) cm; oddenek je většinou větvený, větve jsou zakončeny listovou růžicí; lodyhy jsou jednoduché, přímé, s jednoduchými i hvězdovitými chlupy. Listy v růžici jsou řapíkaté, kopisťovité až obkopinaté, (0,6–)1,5–3,5(–5,5) cm dlouhé a 0,2–0,7(–1,2) cm široké, s hvězdovitými chlupy, celokrajné nebo zubaté, na vrcholu tupé; lodyžních listů je obvykle 3–6, jsou přisedlé, drobné, vejčité. Květy tvoří hrozen; květní stopky jsou 0,4–1 cm dlouhé; kališní lístky jsou vejčité, (2,5–)3–4 mm dlouhé, opadavé, chlupaté; korunní lístky jsou obvejčité až kopisťovité, 5–8(–12) mm dlouhé, bílé, na vrcholu uťaté nebo vykrojené; tyčinek je 6, bílých; v semeníku je (12–)20–32 vajíček. Plodem je zploštělá, vejčitá až podlouhlá šešulka 0,8–1,3(–2,1) cm dlouhá a (2–)3–4(–6) mm široká, obvykle zkroucená, na chlopních s jednoduchými i hvězdovitými chlupy, čnělka za plodu je vytrvalá, (1,5–)2–5(–12) mm dlouhá.

Poznámka: Vytrvalý druh, snadno rozeznatelný díky nápadně zkrouceným šešulkám a dlouhé vytrvalé čnělce na jejich vrcholech.

Draba gilliesii
Draba gilliesii
Draba gilliesii
Draba gilliesii

Fotografoval Mário Duchoň, dne 8. 2. 2019 (Chile, Parque nacional Conguillío, svahy vulkánu Sierra Nevada).