DRIMYS WINTERI J. R. Forst. et G. Forst. – rozptylec

Syn.: Drimys aromatica Descourt., Drimys polumorpha Spach ex Baill., Drimys punctata Lam., Drimys winterana Thell., Michelia acris Ruiz et Pav. ex Lopez, Wintera aromatica Murray, Wintera granatensis Murray
Čeleď: Winteraceae R. Br. ex Lindl.

Drimys winteri

Rozšíření: Pochází z Jižní Ameriky. V Chile roste od jihu až do střední části a zasahuje jen po 36. rovnoběžku, zatímco v Argentině roste v provinciích Santa Cruz, Chubut, Neuquén a Rio Negro, na sever po 38. rovnoběžku. Vyskytuje se i na západě a jihu Ohňové země.

Ekologie: Roste ve stálezelených lesích, v nichž provází především pabuky, zejména Nothofagus betuloides. Vyžaduje vlhčí stanoviště, toleruje chlad až do -20 °C. Vystupuje do nadmořské výšky 1200 m.

Drimys winteri

Popis: Stálezelený strom, dosahuje výšky 20(–25) m; kmen může mít až 1 m v průměru; borka je hladká, hnědá. Listy jsou střídavé; řapík je až 1,5 cm dlouhý; čepel je obkopinatá až eliptická, (2,5–)4–10(–20) cm dlouhá a (1–)2–3(–5) cm široká, kožovitá, na líci leskle tmavozelená, na rubu sivě nebo bělavě tečkovaná, na bázi klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá, vzácně až vykrojená. Květy vyrůstají po 1–3 na stopkách 2,5–4 cm dlouhých, mají spirální uspořádání; kališní lístky jsou volné, 5–6 mm dlouhé, načervenalé; korunních lístků bývá 7–14, jsou střechovitě uspořádané, kopinaté, (4–)5–7 mm dlouhé a 1,6–2,5 mm široké, bílé, lesklé, na vrcholu tupě špičaté; tyčinky jsou krátké, s postranními prašníky; plodolisty jsou volné, stopečkaté, na okraji neúplně nesrostlé. Plodenství tvoří bobule 5–9 mm v průměru, obsahují početná černá lesklá semena.

Využití: Červenavé dřevo je těžké, hodí se k výrobě nábytku a hudebních nástrojů, není však trvanlivé v exteriérech. Není rovněž vhodné k pálení, protože dým z něj má pepřovou vůni. Měkkou borku lze skutečně využít jako náhradu za pepř.

Poznámka: Čeleď Winteraceae patří k evolučně nejstarším cévnatým rostlinám. Řadí se do ní nyní asi 100 druhů v 5 rodech; většina zástupců roste na jižní polokouli (centrum diverzity leží v Jižní Americe), ovšem zcela chybí na africkém kontinentě, zato jeden druh roste na Madagaskaru. K starobylým znakům patří zejména spirální uspořádání květů, lupenité nitky tyčinek, stopečkaté plodolisty a dřevní část cévního svazku, v níž se objevují pouze tracheidy, známé např. u nahosemenných rostlin.

Drimys winteri
Drimys winteri
Drimys winteri
Drimys winteri

Fotografoval Mário Duchoň, dne 27. 1. 2019 (Argentina, prov. Neuquén, Parque Nacional Nahuel Huapi, San Carlos de Bariloche, údolí pod jezerem Laguna Cab).