Provinční město na půl cesty mezi Budapeští a Debrecínem, to je Eger, město vína a termálů. Eger je ale také tradičně centrem výuky pedagogů, status zdejší školy byl nedávno dokonce povýšen na univerzitu, která nese jméno Károlye Eszterházyho – a takové město si už botanickou zahradu určitě zaslouží. Díky své poloze na úpatí pohoří Bükk, tedy na samém okraji rozlehlé maďarské pusty, vždycky jeho okolí bylo a je botanicky zajímavé. Z univerzitního herbáře lze soudit, že tudy již prošlo pár vynikajících rostlinomilců zvučných jmen, například Márton Vrabély, Sándor Jávorka, Ádám Boros, Tamás Pócs a mnoho dalších, mezi nimi i velmi vlídný, ale pevný učitel, János Suba, jenž se jako vedoucí katedry botaniky se svými kolegy rozhodl v roce 1967 založit botanickou zahradu.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Pro zahradu se tehdy podařilo získat starý zarostlý sad na výslunném kopci na okraji města. Základ rostlinné sbírky byl poskytnut darem z Vácrátótu a Kamonského arboreta, další přírůstky přivezli sami členové katedry ze svých cest, především z Maďarska a Slovenska. To byla semdesátá léta 20. století. Později zahrada zpustla kvůli nedostatečné finanční podpoře a kvůli dlouhým obdobím sucha na počátku let devadesátých. Zahrada se dokonce i stěhovala do nově vybudovaného areálu školy, ale tento krátký vzlet byl ukončen záměnou názvu „botanické zahrady“ za „arboretum“, o které se v podstatě nikdo nemusel starat, vždyť stromy rostou samy. Celková rekonstrukce zahrady proběhla mezi lety 2014 a 2015, nově byly vybudovány cesty a hlavně zaveden zavlažovací systém. K zahradě patří i menší skleník se subtropickými rostlinami, zvláštností je jeho poloha na střešní terase v rámci univerzitního kampusu, bohužel 10 minut chůze od botanické zahrady.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Rozloha samotné botanické zahrady jako chráněného území je 1 ha a lze zde najít rostlinné druhy náležející spíše k domácí vegetaci a flóře. Sbírku tvoří asi 100 druhů dřevin a 500 druhů bylinných. K zahradě přiléhá starý jabloňový sad s nově vysazenými ovocnými stromy (jde vesměs krajové odrůdy) a zeleninová zahrada.
Botanická zahrada byla víceméně navržena jako procházka hlavními vegetačními fytogeografickými regiony Maďarska. Po prohlídce kapraďorostů a bylinkové zahrádky vstoupíme do stínu vzrostlých lip, javorů, dubů a jasanů zimnářů (v parném létě s tichým díkuvzdáním, že tady ty stromy před padesáti lety zasadili). Tato největší část zahrady je věnována severním maďarským pohořím, jako je krasový Bükk a vulkanická Mátra. Najdeme zde vzácnější chladnomilnější rostliny jako je huseník alpský (Arabis alpina), endemit Bükku večernici vonnou Vrabelyovu (Hesperis matronalis subsp. vrabelyiana), kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), ale i druhy teplejších stanovišť: oman německý (Inula germanica), kýchavici černou (Veratrum nigrum), elegantní trávu Piptatherum virescens a malou chlupatou, xerotermní kapradinu kyvor maďarský Jávorkův (Asplenium javorkaeanum).

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Samy od sebe si vybírají místo volně rostoucí orchideje, jako vstavač nachový (Orchis purpurea) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V proluce mezi stromy se objevují lesostepní druhy ještě ze staré výsadby, jako např. plamének přímý (Clematis recta), sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa), hlavatka transylvánská (Cephalaria transsylvanica), kohoutek věncový (Lychnis coronaria) a silenka hajní (Silene nemoralis).

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Vzácnými druhy vegetace na vápencích a dolomitech se pyšní skalka s ruměnicí krasovou (Onosma visianii), hvozdíkem časným pravým (Dianthus plumarius subsp. praecox), ločidlem Sadlerovým (Ferula sadleriana), jestřábníkem prorostlíkovitým (Hieracium bupleuroides), sinokvětem měkkým (Jurinea mollis), chudinou drsnoplodou (Draba lasiocarpa), kamzičníkem uherským (Doronicum hungaricum) nebo včelníkem Dracocephalum ruyschiana. Na kyselém substrátu zde roste elegantní trávnička obecná (Armeria elongata) nebo půvabná, jahodník připomínající mochna malokvětá (Potentilla micrantha).

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Jihozápadní, tak trochu illyrské Maďarsko reprezentuje listnatec čípkový (Ruscus hypoglossum), hluchavka šalvějová (Lamium orvala), kopíčko bílé (Asphodelus albus) nebo paznehtík Acanthus hungaricus a čemeřice vonná (Helleborus odorus). Spodní část zahrady je věnovaná exotickým dřevinám.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Větší louka s roztroušenými duby a teplomilnými keři navozuje lesostepní prostředí. Tady se od rekonstrukce podařilo vytvořit druhově nejbohatší výsadbu. Zahrnuje jak rostliny teplých strání, tak rostliny z rovin, z pusty, mezi nimi i zajímavější plevelné druhy, jako koukol polní (Agrostemma githago), mnohoštět válcovitý (Aegilops cylindrica), žitňák hřebenitý (Agropyron pectinatum) nebo hadinec italský (Echium italicum). Barevnost dodávají hvězdnice, chrpy, lny, hvozdíky, omany, divizny, které jsou doplněny i méně nápadnými rostlinami, jako hrachor pačočkový (Lathyrus aphaca), bračka rolní (Sherardia arvensis) či druhem zřídka pěstovaným i jako okrasná rostlina v zahradách – Phuopsis stylosa.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Při obnově zahrady byl vytvořen podlouhlý močál pro vodní rostliny, dodnes ovšem bojujeme s jeho údržbou a jeho rekonstrukce se jeví nevyhnutelnou. Zatím jen dva větší výstavní exponáty doplňují zahradu: hmyzí hotel a starý zemědělský dřevěný stroj na čištění semen, mechanický a na ruční pohon! Obojí je přijímáno návštěvníky velmi pozitivně, možná jako úleva od botanického výkladu.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Zahrada je po třech letech od rekonstrukce stále ve stádiu zrodu, najdeme zde mnoho zajímavých druhů, ale jejich populace nejsou veliké. Starý zahradní domek již dosluhuje a do budoucna je třeba vybudovat nové zázemí pro návštěvníky.
Zahrada je otevřena pro studenty i pro veřejnost, ale je třeba se předem objednat.

Botanická zahrada Eszterházy Károly Univerzity

Fotografováno v průběhu roku 2018.