ENTADA POLYSTACHYA (L.) DC. – potuta

Syn.: Acacia caudata DC., Adenanthera bonplandiana Kunth, Adenopodia polystachya (L.) Croat, Entada plumieri Spreng., Entadopsis polystachya (L.) Britton et Rose, Inga polystachya (L.) Scop., Mimosa bipinnata Aubl., Mimosa chiliantha G. Mey., Mimosa polystachya L.
Česká jména: potuta (Presl 1846)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Entada polystachya

Rozšíření: Neotropický druh, areál se rozprostírá v oblasti od jižního Mexika a Antil přes Kolumbii, Guyany a Amazonii až do severní Bolívie a střední Brazílie.

Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, v pobřežní vegetaci, především v nižších polohách, zhruba do nadmořské výšky okolo 600 m, v předhůří And však může stoupat až do 1200 m.

Entada polystachya

Popis: Statná dřevitá liána, až přes 15 m dlouhá, s větvemi lysými. Listy jsou řapíkaté, střídavé, dvakrát sudozpeřené, lístků 1. řádu jsou obvykle 4 páry, jsou vstřícné, 6–15 cm dlouhé, lístků 2. řádu je 5–8 párů, jsou podlouhlé, 1,5–4 cm dlouhé a 0,5–1,8 cm široké, lysé nebo na rubu řídce chlupaté. Květenství je poměrně velké, terminální, až 20 cm dlouhé, latnaté, složené z hustých klasů 6–7 cm dlouhých; samotné květy jsou drobné, oboupohlavné, 5četné, načervenalé, narůžovělé, bělavé nebo nazelenalé, smrduté; kalich je drobný, lysý; korunní lístky jsou volné, úzce podlouhlé, asi 2 mm dlouhé, lysé; tyčinek je 10, přesahují korunní lístky. Plodem je lusk 25–30 cm dlouhý a 6–7 cm široký, plochý, křivý, lysý.

Záměny: Další jihoamerický druh Entada gigas má listy velké, lístků 1. řádu jsou však obvykle jen dva páry, lístků 2. řádu je 3–6 párů. Rovněž jihoamerická Entada polyphylla má zase lístků 1. řádu 4–8 párů, dalších lístků pak 12–20 párů.

Využití: Kořen a stonek rostliny lze údajně použít podobně jako mýdlo.

Poznámka: Pantropický rod Entada zahrnuje asi 15 druhů, většina z nich se vyskytuje na východní polokouli.

Entada polystachya
Entada polystachya
Entada polystachya
Entada polystachya

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 18. 1. 2016 (Venezuela, delta Orinoka).