Syn.: Ephilobium atriplicifolium A. Cunn., Epilobium haloragifolium A. Cunn., Epilobium thymifolium R. Cunn. ex A. Cunn.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Epilobium alsinoides
Rozšíření: Endemit Nového Zélandu (ostrovy Severní, Jižní, Stewart a Chathamské ostrovy).
Ekologie: Roste na loukách, pastvinách, v korytech řek, na vlhkých, ale dobře drenážovaných stanovištích. Od nížin po subalpinského stupně.
Epilobium alsinoides
Popis: Bylina dorůstající výšky 1–35 cm, obvykle větvená, s četnými bazálními výhony. Lodyhy přímé nebo v horní části vystoupavé, až 30 cm dlouhé. Listy vstřícné, na horní části kvetoucích lodyh střídavé, krátce řapíkaté, čepele vejčitě kopinaté, vejčité až kosníkovité, 5–20 × 1–15 mm, hladké, okraj celistvý nebo s řídkými tupými zuby. Květy o průměru asi 5 mm, kališní cípy vejčitě kopinaté, korunní lístky dvojlaločné, bílé, někdy po opylení růžové. Plodem je tobolka 2–4 cm dlouhá, hladká nebo ochmýřená, semena bradavčitá.
Poznámka: Jsou popsány tři poddruhy: Epilobium alsinoides A. Cunn. subsp. alsinoides má lodyhy vystoupavé, listy vejčité, tobolky bíle ochmýřené; E. alsinoides subsp. atriplicifolium (A. Cunn.) P. H. Raven et Engelhorn (na našich fotografiích) má lodyhy vzpřímené, listy vejčitě kopinaté až kosníkovité, tobolky hladké; E. alsinoides subsp. tenuipes (Hook. f.) P. H. Raven et Engelhorn má lodyhy přímé, listy vejčitě kopinaté, tobolky ochmýřené.
Epilobium alsinoides
Epilobium alsinoides
Epilobium alsinoides
Epilobium alsinoides
Fotografováno dne 2. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, NP Westland, u Franz Josef Glacier a u Fox Glacier).