Syn.: Erica lentiformis Salisb., Ericoides umbellatum (L.) Kuntze, Gypsocallis umbellata D. Don
Čeleď: Ericaceae – vřesovcovité
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se ve střední a západní části Pyrenejského poloostrova ve Španělsku a Portugalsku, a taky v severozápadní Africe v Maroku.
Ekologie: Stanovištěm jsou nízká vřesoviště, mediteránní křoviny (matorral) a světlé lesy, také písčiny navazující na pobřežní duny, vždy na kyselém podkladu. Vystupuje do nadmořské výšky 1500 m. Kvete v únoru až červenci.
Popis: Nízký stálezelený keřík vysoký 0,1–0,5(–1) m; mladší větvičky jsou hranaté, červenohnědé, s krátkými žláznatými nebo nežláznatými chlupy. Listy vyrůstají v 3četných přeslenech, jsou přímé až přímo odstálé, čárkovité až úzce kopinaté, (1,3–)2–4,5(–5) mm dlouhé a 0,4–0,7 mm široké, zejména v mládí krátce brvité a někdy i žláznaté, podvinuté. Květenství je vrcholový okolík s 3–6 květy; květní stopky jsou (2–)3–5(–7) mm dlouhé, jemně chlupaté; kališní lístky jsou volné, obvykle kopinaté, (1,3–)1,5–2(–2,5) mm dlouhé, zelené, pýřité a na okraji žláznatě brvité; koruna je baňkovitá až poněkud válcovitá, (3–)3,5–5,5(–7) mm dlouhá, sytě růžová až nachová, cípy jsou přímé až rozestálé, asi 0,4 mm dlouhé; tyčinky postrádají přívěsky; semeník je lysý. Tobolka je kuželovitá až téměř kulovitá, 2–2,5 mm dlouhá, lysá.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 4. 2017 (Portugalsko, Cabo Sardão).