Syn.: Aster alwartensis Lodd., Aster pulchellus Willd., Erigeron alpinus Less., Erigeron amphibolus Ledeb., Erigeron armenus Boiss. et A. Huet, Erigeron frigidus Boiss. et Buhse, Erigeron grandiflorus Willd. ex Spreng., Erigeron pulchellus DC.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Areál se rozkládá na Kavkaze, v Zakavkazí v Gruzii, Arménii i Ázerbájdžánu, dále v severovýchodním Turecku a na severozápadě Íránu.
Ekologie: Roste na horských kamenitých loukách a pastvinách, obvykle na vápnitých substrátech, v nadmořské výšce 1600–4400 m.
Popis: Vytrvalá bylina s přízemní růžicí listů; lodyha je přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, 5–35 cm vysoká, chlupatá, někdy i s vtroušenými žlázkami. Dolní listy jsou kopisťovité až obkopinaté, 2–15 cm dlouhé a 0,5–1,5 cm široké, na bázi zúžené do řapíku, celokrajné, na vrcholu tupé nebo špičaté, lodyžní jsou kopinaté až vejčité, na bázi často zaokrouhlené a poloobjímavé. Lodyha nese 1–6 úborů; zákrov dorůstá 1,7–2,2 cm v průměru, většinou je dosti hustě chlupatý, někdy i žláznatý, zákrovní listeny jsou víceřadé, čárkovitě kopinaté, 6–10 mm dlouhé, zelené nebo nachově naběhlé; jazykovité květy jsou početné, samičí, u nominátního poddruhu 5–10 mm dlouhé a často svinuté, vínově červené až bílé, trubkovité květy jsou oboupohlavné, žluté, nitkovité samičí květy mezi jazykovitými a tubkovitými květy chybějí. Plody jsou 2,5–3 mm dlouhé, chlupaté nažky s hnědavým, 3,5–5 mm dlouhým chmýrem.
Poznámka: Druh je dosti variabilní, jsou rozeznávány dva poddruhy. Nominátní (na našich snímcích) má obvykle větvenou, víceúbornou lodyhu, vejčité lodyžní listy a kratší liguly, vyskytuje se spíše v západní části areálu. Naproti tomu subsp. venustus jsou drobnější jednoúborné rostliny s kopinatými lodyžními listy a úbory s plochými, více jak 1 cm dlouhými ligulami – takové rostliny převažují v jihovýchodní části areálu.
Fotografovala Eva Rencová, dne 8. 6. 2013 (Turecko, Kop Geçidi).