Syn.: Aster bonariensis Spreng., Aster californicus Less., Aster glaucus (Ker Gawl.) Pépin, Erigeron californicus (Less.) Jepson, Erigeron hispidus Nutt., Erigeron maritimus Nutt., Erigeron squarrosus Lindl., Stenactis glauca Nees, Woodvillea calendulacea DC.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité

Erigeron glaucus

Rozšíření: Druh západu Severní Ameriky, vyskytuje se při mořském pobřeží v pásu od severozápadního Oregonu až do jižní Kalifornie. Byl zavlečen do Velké Británie a francouzské Bretaně.

Ekologie: Roste v chudé propustné půdě na pobřežních útesech a v krátkostébelných trávnících na kopcích a zarostlých dunách, objevuje se i v porostech cypřiše velkoplodého (Cupressus macrocarpa), nepřekračuje nadmořskou výšku 30 m. Toleruje částečné zasolení půdy. Kvete od dubna do srpna a někdy tvoří i větší zapojené porosty.

Erigeron glaucus

Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem a kořeny tence vláknitými. Lodyha je poléhavá až vystoupavá, 5–30 cm dlouhá, chlupatá nebo skoro lysá, drobně žláznatá. Bazální listy jsou obvejčité až kopisťovité, 2–13(–15) cm dlouhé a 1–3(–5) cm široké, hustě chlupaté; lodyžní listy jsou celkově menší, celokrajné nebo se 2–4 páry mělkých zubů, lysé nebo chlupaté, nežláznaté. Úbory vyrůstají po 1–15, zákrov je 7–13 mm dlouhý a 15–35 mm široký, zákrovní listeny vyrůstají ve 3–4 řadách, jsou řídce až hustě chlupaté; okrajových jazykovitých květů je 80–165, liguly jsou bílé až nachové nebo modré, 8–15 mm dlouhé, trubkovité květy jsou žluté, 4,5–5,5 mm dlouhé. Plodem je nažka s chmýrem.

Poznámka: Tato rostlina je poměrně často pěstována v zahradách, bylo vyšlechtěno jak mnoho zahradních kultivarů, z nichž nejznámější jsou Erigeron glaucus ʻBountifulʼ, Erigeron glaucus ʻCape Sebastianʼ, tak kříženců, k nimž patří Erigeron ×ʻWayne Roderickʼ.

Erigeron glaucus
Erigeron glaucus
Erigeron glaucus

Fotografováno dne 13. 6. 2019 (USA, Kalifornie, Point Reyes).