Syn.: Eriogonum rosmarinifolium Nutt.
Čeleď: Polygonaceae Juss. – rdesnovité
Eriogonum fasciculatum
Rozšíření: Pochází z jihozápadu USA, kde roste ve střední a jižní Kalifornii, Nevadě, Utahu a Arizoně, dále se vyskytuje i v přilehlých oblastech Mexika, a to i na poloostrově Baja California. Rozlišuje se několik variet na základě míry odění listů.
Ekologie: Roste v suchomilné stepní a polopouštní vegetaci, ve formaci chaparral, v řídkých jalovcovo-borových lesích; nemá zvláštní nároky na prostředí a roste i na hadcích a vápencích, jakož i na žulových rozpadech. Vystupuje až do nadmořské výšky 2700 m.
Eriogonum fasciculatum
Popis: Kompaktní až rozkladitý keř nebo polokeř vysoký (10–)20–150 cm; větvičky jsou víceméně přímé, řidčeji poléhavé, šedě, často vločkovitě plstnaté nebo olysávající. Listy jsou střídavé nebo svazčité; řapík je 1–3 mm dlouhý; čepel je čárkovitá až obkopinatá, 0,6–1,5(–1,8) cm dlouhá a 0,1–0,4 cm široká, na líci šedavá až zelená, obvykle olysalá, na rubu většinou šedě nebo bělavě plstnatá, na okraji často podvinutá. Květenství je kompaktní nebo řídké, až 20 cm dlouhé; větve květenství jsou vidličnaté; listeny bývají 3, šupinovité a trojúhelníkovité nebo lupenité a čárkovité až obkopinaté, až 1 cm dlouhé; svazečky podpírá čihovitý nebo zvonkovitý „zákrov“ 2–4 mm dlouhý, šedavý, s 5 zuby; okvětí je 6četné, okvětní lístky jsou 2,5–3 mm dlouhé, bělavé nebo narůžovělé, v dolní čtvrtině srostlé, cípy jsou eliptické nebo obvejčité; tyčinek je 9, jsou vyniklé, 2,5–5 mm dlouhé; gyneceum srůstá z 3 plodolistů. Nažky jsou hnědé, 1,8–2,5 mm dlouhé, lysé.
Využití: Rostliny byly používány v lidovém léčitelství, např. při bolestech hlavy a zubů. Bylo vyšlechtěno několik kultivarů, používají se např. v protierozních výsadbách.
Eriogonum fasciculatum
Eriogonum fasciculatum
Eriogonum fasciculatum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 19. 4. 2018 (fotografované rostliny pocházejí z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).