Syn.: Eryngium subulatum Vell.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Eryngium paniculatum
Rozšíření: Roste v Jižní Americe v Chile, Argentině a Brazílii, na chilské straně mezi 31. a 49. rovnoběžkou, v Argentině zasahuje v oblasti stepní vegetace až k Buenos Aires, v Brazílii až do Cerrada. Místy může mít až expanzní charakter. Výskyt v jižní Brazílii a v Bolívii může mít buď sekundární charakter nebo jde o záměnu s jinými druhy.
Ekologie: Provází suchá výslunná stanoviště od hladiny moře až do nadmořských výšek 1000 m.
Eryngium paniculatum
Popis: Mohutná vytrvalá bylina s kůlovým kořenem, přízemní růžicí listů a květonosnou lodyhou, dorůstající výšky až 1,5(–2) m. Listy jsou spirálně uspořádané v růžici, jsou čárkovité až čárkovitě kopinaté, 5–35 cm dlouhé a 0,8–1,5 cm široké, na líci tmavozelené, lesklé, se souběžnou žilnatinou, na okrajích s četnými, ostrými, dopředu směřujícími, asi 5 mm dlouhými trny, na vrcholku dlouze špičaté; lodyžní listy jsou mnohem menší. Květenství tvoří latovitě uspořádané strbouly; postranní větve vyrůstají často vstřícně a přerůstají terminální strboul; strbouly jsou stopkaté, kulovité, 0,8–1,5 cm v průměru, listenů obalu je 10, kožovitých, 3–6 mm dlouhých; květy jsou drobné, 5četné, korunní lístky jsou volné, zvonkovitě uspořádané, asi 2 mm dlouhé, zelenobílé; tyčinek je 5; gyneceum tvoří 2 srostlé plodolisty se spodním semeníkem a 2 čnělkami. Plody jsou válcovité, 3–4 mm dlouhé dvounažky.
Eryngium paniculatumEryngium paniculatum
Eryngium paniculatum
Eryngium paniculatum
Eryngium paniculatum
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 26. 2. 2012 (Argentina, provincie Neuquén, Parque Nacional Lanín).