Syn.: Escallonia araucana Phil., Escallonia britteniana Rendle, Escallonia fonckii Phil., Escallonia fonckii var. araucana (Phil.) Reiche, Escallonia misella Gand., Escallonia sparsiflora Phil.
Česká jména: zábluda (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Escalloniaceae Dum. – zábludovité
Escallonia alpina
Rozšíření: Roste v jižní části jihoamerického kontinentu, na jih od středního Chile a v přilehlých hraničních oblastech Argentiny, avšak až na Ohňovou zemi už nezasahuje.
Ekologie: Tvoří křovinaté porosty ve velmi vlhkém klimatu, kde prakticky stále prší a jsou jen kratší suché periody. Provází stanoviště kolem horní hranice lesa v nadmořských výškách 700–2000 m.
Escallonia alpina
Popis: Stálezelený keř dorůstající výšky 1,5 m. Listy jsou střídavé, víceméně přisedlé, obvejčité, 7–38 mm dlouhé a 3–15 mm široké, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, špičaté. Na koncích větviček se tvoří krátké hrozny; květy jsou krátce stopkaté, pětičetné, oboupohlavné, na bázi s mělkou češulí; kalich tvoří přitisklé až rozestálé, trojúhelníkovité, 1,5–2 mm dlouhé cípy; korunní lístky jsou volné, avšak zvonkovitě uspořádané, obvejčité, 10–15 mm dlouhé, růžové nebo bělavé, na vrcholu nazpět vyhnuté; tyčinek je 5; spodní semeník je jednopouzdrý. Plodem je 5–8 mm dlouhá tobolka s malými semeny.
Poznámka: Čeleď Escalloniaceae je tvořena asi 9 rody a 130 druhy, které rostou v jihovýchodní Asii, Austrálii a na některých ostrovech Oceánie, v Jižní a Střední Americe, jeden monotypický rod (Forgesia) roste na Réunionu. V Jižní Americe je tato čeleď dosti bohatě zastoupena právě rodem Escallonia.
Escallonia alpinaEscallonia alpina
Escallonia alpina
Escallonia alpina
Fotografoval Jindřich Houska, dne 26. 2. 2011 (Chile, NP Torres del Paine, cestou ke Campamento Serón).