Syn.: Escallonia berteroana DC., Escallonia resiniflua Walp., Escallonia spinulosa Kunth ex Engl., nom. inval., Stereoxylon pulverulentum Ruiz et Pav.
Česká jména: zábluda (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Escalloniaceae Dum. – zábludovité
Escallonia pulverulenta
Rozšíření: Endemit střední části Chile, areál se rozkládá pouze v provinciích Coquimbo, Valparaíso, Santiago, O’Higgins, Maule a Bío-Bío. Údaje o výskytu v příhraničních částech Argentiny jsou zřejmě chybné.
Ekologie: Roste ve formaci matorral v prostředí s mírných deštivých zim a horkého suchého letního období. Dává přednost osluněným stanovištím na dobře propustných půdách, vystupuje až do nadmořské výšky 1300 m.
Escallonia pulverulenta
Popis: Stálezelený bohatě větvený keř nebo stromek, dorůstá výšky 4–5(–10) m; větve jsou pýřité. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, eliptické, 3,5–7(–10) cm dlouhé a 2–4 cm široké, na líci tmavozelené, s drobnými žlázkami, na rubu světlejší a chlupaté, na bázi zaokrouhlené, na okraji drobně pilovité, na vrcholu zaokrouhlené. Květenství je hustý, 7,5–12,5(–20) cm dlouhý koncový hrozen; květy jsou oboupohlavné, krátce stopkaté, 5četné; kališní cípy jsou krátké a tupé; korunní lístky jsou obvejčité, bílé, lysé; tyčinek je 5; semeník je spodní, blizna je dvouklaná. Plodem je obráceně kuželovitá, chlupatá tobolka.
Využití: Rostlina má díky bohatému květenství značný okrasný význam.
Poznámka: Rod Escallonia se vyskytuje pouze ve Střední a Jižní Americe a je zde zastoupen téměř 50 druhy.
Escallonia pulverulenta
Escallonia pulverulenta
Fotografováno dne 22. 4. 2018 (fotografovaná rostlina pochází z kultury – Španělsko, Katalánsko, Barcelona, El Jardí Botànic de Barcelona).